"Never say goodbye because goodbye means going away and going away means forgetting."

Noční škola | Jedenáctá kapitola 2/3

6. května 2014 v 21:12 | Violett |  Noční škola
Mohla bych začít se omlouvat, ale už jsem několikrát psala, že se ted dost učím. Ted tu mám, ale pro vás Noční školu. Popravdě je to zatím jen jedna povídka co mě vážně baví pstá. Pokoušela jsem se Internát madam Annie, ale vždy jsem se vrátila k Noční škole, takže tady to je.
Více v celém článku

Stály jsme před sebou a dívali se sobě do očí. "Nech mě na pokoji," řekla jsem zastrašeným hlasem a odstoupila. Bála jsem se. "Nevěřím Ti. Vím, co se o tobě říká." Zavrtěla jsem hlavou a koukla se mu do zelených očí. Smáli se mi a já si odfrkla. "Sbohem." Prošla jsem kolem něho a ještě se na pár vteřin otočila k zrcadlu, abych se podívala, jak vypadám. Mé blonďaté vlasy byli rozcuchané a červenala jsem se. Koutkem oka jsem mrkla na Gabea. Díval se na mě, ale přes zrcadlo a já mu viděla do tváře. Vypadal lhostejně a tím jsem si byla jistá. "Nikdy se nezměníš." Otevřela jsem od záchodů dveře a zamířila k sobě do pokoje.

Té noci se mi nic nezdálo. Jen jsem počítala hvězdy na stropě. Mohlo být tak šest ráno, když jsem se probudila. Vlastně mě probudilo zaklepání. Mrkla jsem se na vedlejší postel, ale Owen byl fuč. "Už jdu!" Zavolala jsem a posadila se. Ozvalo se zase zaklepání, ale hlučnější. "Sakra, už jdu." Oblékla jsem si černou dlouhou košili a kraťasy.
"Ano?" Otevřela jsem dveře a překvapilo mě, koho vidím. "Mercedes." Sladce jsem se usmála.
"Ještě jednou sáhneš na mou sestru a jsi mrtvá." Ukázala na mě prstem.
"Smrdí ti prst." Prskla jsem na ní a s třísknutím zavřela dveře.
Ozvalo se opět zabušení na dveře.
Chytla jsem za kliku a s trhnutím otevřela. "Co!"
"Máš jít za Lucasem." Zasmála se na mě tmavá tvář Mercedes. Dnes měla až moc ostrou červenou rtěnku a tmavé vlasy svázané do culíku.
"Ok." Zavřela jsem dveře a spatřila Owena. Vedl si do pokoje na pokraj opilou holku.
"Užijte si to," řekla jsem pravdivě a otočila se na Merc.
Dívala se na nás, jako na malé děti. "Co Gabe?" Zeptala se mě.
Podezřele jsem si jí prohlédla. "Co by mělo být?" Řekla jsem naštvaně.
"Červenáš se, jen tak mimochodem."
Rychle jsem si dala na tváře ruce.
"Ted jsem tě dostala. Ty se nikdy nečervenáš, vše ti je jedno. Co se stalo?" Mrkla po mě.
"Zbav mě toho." Poprosila jsem jí.
"Mám ti povyprávět, co udělal mé sestře a dalším tisícím?" Mercedes se zatvářila smutně. "Všechny mu podlehly."
Vybavila jsem si to. Byl jako já, akorát že já spala jen s hezkými kluky. "Neboj se. Držím se od něj dál. Je to šmejd."
Mercedes začala tleskat. "Konečně si na to přišla?"
"Už to vím dlouho." Došli jsme k Lucasovi kanceláři. "Měj se, černá kamarádko."
Otevřela jsem dveře a sedla si přímo naproti Lucasovi. Psal něco do papírů a já si všimla pár našedivělých vlasů. "Copak si po mě chtěl?" Prohrábla jsem si vlasy a otočila se hlavou k zrcadlu, které se opíralo o okno. Moje vlasy vypadaly, jako po katastrofě. A tak to mělo být.
"Mám pro tebe misi," řekl lhostejně a zvedl ke mně pohled. Podezíravě si mě prohlížel. "Jsi na to připravená?"
"Samozřejmě," ozvala jsem se uraženě a pokrčila jsem rameny. "Co to bude?"
Povzdychl si. "Připrav se na delší vyprávění." Varoval mě.
"Začni," pobídla jsem ho.
"Takže Melanie. Vybral jsem ti několik spolužáků, kteří půjdou s tebou na misi, kde budete muset někoho zabít." Odmlčel se a já ho pečlivě poslouchala. "Ty a ostatní se dostanete v převlecích do jedné agentury, kde dva pohlídají vchody." Přistrčil ke mně plánek a ukázal mi prstem ty chody. "Jeden zneškodní kamery a zbylí dva zabijí určitý cíl."
"Kdo jde se mnou?"
"Počkej, počkej. Zpomal." Opřel se do židle a složil ruce do klína. "Je tu menší problém. Ten cíl bude provozní agentury. Ty a další osoba ho budete vyslýchat, aby vám řekl určité informace, a když to neřekne po dobrém, tak to bude jen a jen na vás, jak to z něho dostanete." Uchechtl se. "Ty a druhá osoba si to užijete. Neboli spíš ty. Jdeš do té mise?"
Ani jsem nezaváhala a odpověděla: "Řekněte mi důvod, proč bych nešla."
Zavrtěl hlavou. "Věděl jsem, že to řekneš. Ted k té věci, kdo jde s tebou. Takže Emily, Chris, Ray a Gabe." Četl z papírů jména a pak se po mě podíval. "Souhlasíš s tím?"
"Neměla bych?" Zívnula jsem a pak si všimla, jak se na mě Lucas dívá. "Souhlasím s tím," řekla jsem naštvaně a vstala. "Kdy to bude?"
"Ted," řekl bezvýznamně a opět se podíval do papírů. "Ty informace potřebujeme hned." Zvedl oči od papírů a podíval se na mě. "Běž si sbalit." Podal mi papír. "A pak se tu dostav do osmi hodin ráno. Auto vám jede o půl deváté." Podíval se opět do papírů. "A ted běž." Mávnul na dveře.
Co jsem měla dělat. Třísknula jsem s dveřmi a šla si zabalit.

Gabe…vážně. Snažím se mu vyhýbat a on jede taky. Dobře, že jede i Ray. Byla jsem u sebe v pokoji a balila si věci. Owen mi četl dokument a já si podle toho chystala věci. "Koho by napadlo, že spodní prádlo na týden," řekl mrzutě Owen a prohrábl si vlasy.
"Nikdo není takové prase jako ty." Podívala jsem se mu do očí. "Nejsem ta, co má boxerky dva týdny stejné." Uchechtla jsem se a opět si dávala věci do tašky, kterou mi propůjčil Owen. "Co je dál?" Zeptala jsem se, když jsem si své spodní prádlo, dávala do spod černé tašky.
"Zbraně?" Zeptal se ironicky.
S prásknutím mé ruce přistály na mých lících. "Neříkej," řekla jsem sarkasticky.
"Vtipné." Vrtěl Owen hlavou. "Jaké si bereš?"
"Nůž, pistol a samozřejmě své pěsti." Ukázala jsem na něj prostředníček.
"Tvé pěsti?" Zvedl jedno obočí a já na něj podrážděně zavrtěla.
"Nevěříš mi?" Vstala jsem a oprášila si o stehna zaprášené dlaně. Když mi nevěříš. Stoupla jsem si před zrcadlo a otočila se k Owenovi. Díval se na mě pozorně. Otočila jsem se opět k zrcadlu a představila si tam Gabe. Gabea a jeho úsměv, nebo na ty jeho rovnátka a dolíčky. Zaťala jsem pěsti a z chutí udeřila do skla.
Pak přišlo teplo a křik, nebo spíš řinčení skla. Viděla jsem se v milionech kousíčkách.
Mrkla jsem na svou pěst. Byla od krve. Pramínky krve tekly po kloubech. A já se jen usmála.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 bara bara | 6. května 2014 v 22:05 | Reagovat

super tesim se na dalsi :-)

2 Calla Calla | Web | 7. května 2014 v 17:53 | Reagovat

Hustý! To s tím zrcadlem.. páni Vážně skvělý! :) :D

3 Ella Monurová Ella Monurová | Web | 7. května 2014 v 21:15 | Reagovat

Pěkné, těším se na další část:)

4 Kačíí Kačíí | Web | 9. května 2014 v 17:43 | Reagovat

Taková krátká s porovnáním tamtěmi, ale to neva :-)  :-) Jsem ráda, že tě tahle povídka aví, protože mě baví číst, moc se těším na další :-)  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama