"Never say goodbye because goodbye means going away and going away means forgetting."

Noční škola | Dvanáctá kapitola 1/2

12. května 2014 v 18:27 | Violett |  Noční škola
Je to tady. Další kapitolka. Doufám, že se vám bude líbit a budu se těšit na komentáře. Jinak v další kapitolce by mělo přijít konečně na krev a trhaní masa :D
Více v celém článku

Jeho rty byli přitisknuté na mých a já pocítila teplo. Ten pocit mi byl cizí. Lehce jsem pootevřela rty a vzdechla. Pocítila jsem, jak se mu do tváře krade úsměvu. Musela jsem být rudá jako rajče. Usmívala jsem se mu do rtů a pak se na pár centimetru odtáhla. Zadívala jsem se do Gabovych zelených očí. Skrývaly mnoho, co jsem chtěla vědět. Vlastně ani nevím, za co je na škole.
Jeho oči mu zajiskřily a já se utopila v odstínech zelené.
"Červenáš se," poškádlil mě a zastrčil mi za ucho spadlé vlasy. Až ted jsem si všimla, že nosí rovnátka.
Odvrátila jsem od něj hlavu a povzdychla si. "Gorila mě vzmohla," pokračovala jsem žertovným tonem a snažila se pokračovat v předešlém žertíku. Hlavním úkolem, ale bylo - zakrýt rozpaky.
Stále jsem cítila jeho hebké rty na mých. Olízla jsem si je. Gabe přimhouřil oči, ale nic dalšího neřekl. Jen se na mě díval takovým zkoumavým pohledem. Automaticky jsem nasadila ledový pohled a pomalu své ruce stáhla z jeho ramen. Asi mi došlo, o co mu jde.
V jeho očích se zablýskl výsměch.
"Mizero," procedila jsem mezi zuby a sedla si zpátky na své místo.
"Co?" Nahodil zmatený pohled a já se mu chladně podívala do očí. Přišla jsem na všechno. Jen mě chtěl využít a já mám pocit, že to samé jsem chtěla udělat já.
"Jsi kretén, který manipuluje s lidmi," pokračovala jsem s nadávkami.
"Neděláš, to samé?" Vyštěkl a má ruka se automaticky zvedla.
Vrazila jsem mu facku a vůbec toho nelitovala.
Pak jsem se jen na něj naštvaně podívala a odvrátila se. Ucítila jsem, jak mi po tváři ztéká kapka slzy.

Dojely jsme za ostatníma v tichosti. Sotva jsem dýchala a snažila se vyhýbat, jakéhokoliv kontaktu mezi mnou a Gabem. Povzdychla jsem si, a když zastavil, tak jsem rychle vyšla z auta. Byla jsem naštvaná, to přiznávám, ale přitom jsem si užívala červený otisk na Gabeovy tváři.
Rozhlédla jsem se a spatřila paneláky. Byli jsme v městě a kolem mě byli obloukové lampy. Byl hrozný vítr a já se snažila najít jen jednu osobu. Ray se opíral o rok šedého domu a zrovna kouřil cigaretu. Zamířila jsem za ním, ale i tak jsem cítila na zádech cizí pohled. Ohlédla jsem se. Emily a Gabe se na mě dívaly a já na ně vztyčila prostředníčka.
"Ahoj," řekla jsem otráveně a opřela se o dům, hned vedle Rayova ramene.
"Copak?" Odfoukl šedivý dým. Sledovala jsem ho, jak se kroutí ve větru a pak zmizel. "Šťastná cesta? Mrkl po mě vesele a podíval se za mě nevinnýma očima. "Máš nové kamarády?" Zamával někam za mě a já se otočila.
Nikdo tam nebyl.
"Ehm," odkašlala jsem si. "Co?"
"Když si sem přišla, byla si nabroušená, takže sis udělala nové kamarády?" Nad slovem kamarády zkřivil rty do tvrdého úsměvu. Vysmíval se mi a já ho ignorovala.
"Co ted?" Mrkla jsem po Andrewovy, který zrovna pobíhal kolem auta a jak si všiml, že se na něj dívám, tak zamířil za námi.
"Jaká byla cesta, Melanie?" Usmál se typem - Ha, ted jsem tě dostal. "Takže Raymonde," otočil se k mému sousedovy a podal mu papír. "Tvůj plán bude se dostat ke kontrolní místnosti." Ukázal na papír a já se tam taky mrkla. Byl to plánek na šedém papíru s modrými čárami. Plán nějakého domu. Mrkla jsem za sebe a ten panelák spatřila. Věděla jsem, že ho odněkud znám. Jeden z mých bývalých tu pracoval dobrovolně.
"Vždyť to je agentura na ochranu životního prostředí," zavrčela jsem a podívala se klukům do očí. "Co máme dělat v agentuře stromů?"
"Odkud jí znáš?" Podezřele mě Andrew zkoumal. Věděla jsem, že čeká, až zaváhám.
"Můj jeden z bývalých tu pracoval jako dobrovolník. Dost často jsem zkoumala záchodky," řekla jsem z úšklebkem a pokrčila rameny. Nejspíš si dvojsmyslu všiml i Ray.
"Takže znáš toho…"
Přerušila jsem Raye. "Pana Greye?" Zvedla jsem obočí a usmála se. "Dost často jsem byla v jeho kanceláři, kvůli toho, že nás načapaly." Rozesmála jsem se. "Nesnáším ho."
"To všechno mění," zašeptal Ray a podíval se na papír. "Když ho nesnášíš, bude to lehčí."
"Ovšem," řekl Andrew a odběhl za… Chrisem? Málem bych zapomněla, že on tu je taky.
"Takže Melanie, určitě víš, co máme v plánu v následujících pár hodinách. Několik lidí už je ve vnitř, takže to bude lehké se tam dostat."
"Lucas mi to říkal," vyplázla jsem na něj jazyk a koukla se na nebe. Zatahovalo se. Mohlo být tak půl třetí, což vyhovovalo srpnovému měsíci. "Emily a Chris budou hlídat vchody. Ty mezitím zablokuješ vchody a kamery a já a Gabe se dostaneme za Greyem a vymaníme z něj nějaké informace a povstání?" Zeptám se ho a okatě zvednu ruku k hlavě a vystřelím neviditelnou pistolí.
"Jsi chytrá," pochválil mě a já se uculila. "Jen musíme vyřešit, jak se tam doyenem," uvažoval Ray nahlas.
"Dostaneme se dovnitř v převlecích a pak někdo venku zavolá, že je v paneláku bomba a tím se všichni vyklidí a Grey má v posledním patře kancelář, takže se dostane dolů později." Mrštím rukama kolem sebe. "Nikdy si nehrál počítačové hry?" Zeptám se, se špetkou zájmu.
Ray pokrčil rameny.

"Chápu," řekli jsme všichni najednou, když jsme stály před Andrewem. Bylo asi půl páté odpoledne a slunce stále svítilo, i když se někdy schovalo za mrak. Všichni jsme měly po kapsách pistol a nějaké ty nože. Ray měl u sebe kabely a skrytý úsměv, jak mě informoval.
"Tak se rozdělme," pokračoval Andrew a vážně se na nás podíval. "Jen si pamatujte, když vás chytí policie." Podíval se hlavně na mě. "Nikdy neříkejte přesně, kdo jste." Rozhlédl se. "Buďte zticha a věřte, že mi vás odtamtud dostaneme."
Přikývla jsem a koukla se vedle sebe. Stály jsme v kruhu. Chris a Emily, byli už na odchodu a my zbytek se rozdělíme za malý moment. "Můžeme už jít," řekla jsem lhostejným tonem a prohrábla si vlasy. Dala jsem si na oči sluneční brýle a převlékla se do kraťasů a modrého tílka. Vypadala jsem jako holka, která jde navštívit otce, kterého ale nemá.

Stála jsem v přízemí. Seděla na pohovce a čekala na svého otce, který ovšem nepřijde. Ray mi dělal společnost a snažil se mi vykládat vtipy. Měly jsme být obyčejní vysokoškoláci, co čekají na otce, který je odveze domů. Gabe flirtoval se sekretářkou a Chris s Emily byli někde poblíž.
Vytáhla jsem z kapsy mobil. Bylo 17:44. Za minutu to začne.
Hned, jak jsem schovala mobil do kapsy, tak se rozkřičel alarm. Všude kolem začali pobíhat lidi a já se snažila tvářit zděšeně. Vážně, snažila.
"Jdeme na to," zašeptala jsem a podívala se na vedlejší místo, kde měl sedět Ray, ale byl fuč. Skvělý.
Zvedla jsme se a zamířila k schodům, ale pak si to rozmyslela. Zamířila jsem k výtahu a kývla na Chrise, který popoháněl lidi pryč. Gabe taky zmizel a Emily, jakbysmet.
Výtah s cinknutím otevřel a z něho se vyhrnulo snad tucet lidí. Dokonce i pan Grey.
Nasadila jsem sladký úsměv a rychle za ním běžela. "Pane Grey, pamatujete si mě?" Zeptala jsem se rychle a stoupla mu do zorného pole.
"Samozřejmě Melanie," usmál se falšovaným úsměvem, až se jeho čele utvořily vrásky. Mohlo mu být, tak čtyřicet a měl šedý oblek.
"Musíte jít hned se mnou," zašeptala jsem a zatahalo ho k výtahu. "V devátém patře se zhroutil Davis." Lhala jsem. "Běžela jsem dolů pro pomoc, ale tady mě nikdo neposlouchal." Rozplakala jsem se. "Prosím." Prosila jsem a tahalo k výtahu.
"Samozřejmě," podíval se na dveře, které vedly ven a pak zpátky na mě. Rozmášlel se.
Vstoupila jsem do výtahu a on hned za mnou. Debile.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Ella Monurová Ella Monurová | E-mail | Web | 12. května 2014 v 20:04 | Reagovat

Wow! Nemůžeš to takhle ukončit! Nemůžeš! :D Tohle mi udělat, ty mě chceš mít na svědomí, že jo?! :D

2 Abigail Abigail | Web | 12. května 2014 v 22:39 | Reagovat

Jé=) hm... smutný pohled štěnátka... já chci další =) a to hned=) skvělá kapitolka =)

3 Nemesis Moriko Nemesis Moriko | E-mail | Web | 13. května 2014 v 0:15 | Reagovat

Super kapitola!:-) musím si to konečně dočíst od začátku :-D

4 bara bara | 13. května 2014 v 0:32 | Reagovat

super tesim se na dalsi :-)

5 Abigail Abigail | Web | 13. května 2014 v 18:28 | Reagovat

Krása =) moc se těším na další =)

6 Abigail Abigail | Web | 13. května 2014 v 18:29 | Reagovat

[5]: Ps: na ten první coment sem zapoměla promiň =)

7 Kikča Kikča | E-mail | Web | 13. května 2014 v 19:29 | Reagovat

Moc krásná kapitola! Fakt se ti povedla! :3 :-)

8 sissa sissa | 13. května 2014 v 19:53 | Reagovat

super kapitola ale nečakala som že s ňou pôjde tak ľahko :/ to je iný dement....super skvela úžasná kapitola a prosím prosím rýchlo pokračovanie prosím :-D  :-D  :-D

9 Seléna Seléna | 14. května 2014 v 9:18 | Reagovat

úžasné nemohla sem přestat číst dokud sem nedočetla k téhle kapitole.. úplně mě to pohltilo.. výborná povídka a rozhodně se těším na další kapitoly

10 Calla Calla | Web | 14. května 2014 v 16:43 | Reagovat

Hustě! :D Ten konec... To mi nedělej! :D Prosím další kapitolu. :) :D

11 wasteofreality wasteofreality | E-mail | Web | 22. května 2014 v 20:56 | Reagovat

Ako vždy, úžastné :D Ale tamtak to ukončiť, to sa nerobí :D :D
Ale inak, palec hore :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama