"Never say goodbye because goodbye means going away and going away means forgetting."

Noční škola | Jedenáctá kapitola 1/3

28. dubna 2014 v 18:31 | Violett |  Noční škola
Tak opět jsem začala psát Noční školu. Ted jdu obíhat blogy a pak jdu na tumblr. A ano. Udělala jsem si tumblr. Nějak k tomu došllo :D Až doobíhám blogy, měla bych jít psát but Internát madam Annie, nebo Porcelánovou princeznu a nebo Satanovy dcery. Pokud mi chcete pomoct, tak si vyberte :D
p.s: Připravte se na kapitolku lásky :'33
Více v celém článku

O dva týdny později:
Střevní chřipka. Téma, které mě ted dost zaujalo. Možná to bude tím, že jsem nakažena. Aspoň si to myslím.
Dny utekly jako voda a já bych klidně mohla říct, že po dvou týdnech chození z učebny do učebny si na škole začínám zvykat. Je tu, ale malá chybička. Vlastně dvě. Owen se vrátil a nechce mi říct, kde byl. To mě, ale zas tak moc neštve. Druhá věc je taková, že Gabe nechodí do školy od minulého týdne. Začal se mi vyhýbat, když jsem se sním pohádala, minulý čtvrtek.
Dnes je sobota 19. srpna. Amanda má plány jít na pláž společně s Mercedes, Owenem, Kate, Catlin i Natem. Byla jsem taky pozvaná, ale rozhodla jsem se zůstat na škole. Nesnášela jsem hromadné schůze.
"Mell?" Povzdychla jsem si, když někdo zavolal mé jméno ve zkratce. Otočila jsem se a spatřila Elizu, která se na mě usmívala svýma modrýma očima.
"Víš, co jsem ti říkala o mé zkratce?" Ozvala jsem se a přimhouřila na ní oči. Eliza a já jsem se ted, až moc kamarádili. Vlastně to byla sestra Raye…taky mě to překvapilo. Eliza je ten typ, co se obléká do veselých barev a Ray? Ten je prostě emo, ale s ním jsem se taky překvapivě spřátelila. Dalo by se říct, že jsme nejlepší kamarádi.
"Promiň." Zvedla před sebe ruky. "Jen jsem ti chtěla říct, že Amanda a ostatní už odjely. Ted si tu jedna z mála, co zůstaly. Skoro," podotkla.
"Okej." Prohrábnula jsem si vlasy. "Ještě něco?" Zeptala jsem se hořkým tonem.
Eliza se na mě smutně podívala a zavrtěla hlavou. "Gabe stále nic?" Rozesmála se.
"To není vtipné. Jen se ho potřebuji…"
"…na něco zeptat." Dokončila a přikývnula. "To si na svou obhajobu řekla snad desetkrát."
"Stává se."
"Jo a mimochodem." Usmála se a chytla mě za rameno. "Gabe je na pokoji." Zdůraznila. "A já jdu s Emily do knihovny, jdeš taky?"
"Jasně." Opětovala jsem její pohled.
"Vážně?" Zeptala se radostně.
"Ne." Prošla jsem kolem ní a zamířila k pokoji Gabea. "Díky za všechno Ell!" Zavolala jsem a otočila se na Elizu. Ta tam, ale už nestála. Byla fuč.

Stála jsem u pokoje Gabea a asi už půl hodinu klepala. Nikdo se, ale neozýval. Vytáhnula jsem z boty mini nožík a začala odemykat. A ano, umím to z - nožem, skřipcem, kartou, sponkou a samozřejmě klíčem. Dveře nebyli zamknuté, a když zámek cvaknul, strčila jsem lehce do nich.
Nejprve mě polechtal lehký vánek a pak přišlo příšerné teplo. Vzduch byl vydýchaný a vypadalo to, jako by tam zdechla krysa. Jak jsem se, ale zmýlila.
V posteli ležel Gabe a měl zavřené oči. To nebylo překvapující. V klidu oddychoval a já bych v pořádku odešla, kdyby vedle něj neležela sestra Mercedes. Myslím, že se jmenovala Izabella a byla úplně nahá, jen přikrývka jí chránila před zraky jiných. S třísknutím jsem rozsvítila a vrtěla přitom hlavou. Rázovala jsem přímo k posteli a odkryla je. "Gabe?!" Lehce jsem do něj kopnula patou nohy. Nedívala jsem se po jeho tělu. Byl mi totálně volnej, ale mohu přiznat. Jeho břicho bylo tak vypracované, že by mu mohl Owen i Nate závidět.
Gabe zamrkal a škádlivě se na mě usmál. "Copak? Sněhurka nás špehuje?" Zívnul a sedl si.
"Já?" Prskla jsem na něj. "Počkej si, co udělá Mercedes, až to zjistí." Oznámila jsem mu a strčila do Izabelly.
"Vstávej Izabell!" Křikla jsem jí do ucha.
Nikdy jste neviděly, jak ptáče skáče? Já ano. Právě ted. Izabella spadla na zem a podívala se na mě. "Co děláš krávo!" Zabručela a začala hledat kalhotky. "Jsme Becky a né Izabella," připomněla mi.
"A koho to zajímá?" Zohnula jsem se a začala hledat její oblečení, pak jsem jím po ní hodila. "Počkej si, co řekne Mercedes," řekla jsem, když sem jí strkala ke dveřím.
"To bys zkusila." Kopnula mě do holeně. Ted jsem se teprve naštvala.
Vytáhnula jsem z kapsy plátěné bundy nožík a přiložila jí ho ke krku. "Ještě jedno slovo a budeš ležet ve svých kapkách krve." Přitlačila jsem na nůž, až se tam udělala menší ranka, která pomalu začala víc krvácet. "Zabila jsem svou rodinu. Pomalu jsem je týrala. Počkej si, co čeká tebe." Praštila jsem jí hlavou o zeď, až spadla na zem. "Jestly se ke mně přiblížíš Gabe, tak ti uříznu koule." Otočila jsem se na něj. Tentokrát byl oblečený a stál pár metrů ode mě.
"Co tu děláš?" Zeptal se lhostejně a prohrábl si své oříškové vlasy.
"Vysvětlíš mi konečně, jak si myslel tu střevní chřipku?" Zhluboka jsem polka a mohu přiznat, že jsem nad ním slintala. Kdyby se usmál, tak bych byla v koncích. Doslova.
Gabe se podíval na Becky s opovržením. "Nic to neznamenalo."
"Na to jsem se neptala."
"Nemusela si jí dát takovou bombu. Ještě budu mít na zdi vzpomínku." Podíval se mi do očí. Ach. Zelené oči se mi posmívaly a já bych se v nich klidně utopila, kdybych na něj nebyla naštvaná. "Proč tu jsi doopravdy?"
Ignorovala jsem jeho otázku a párkrát zamrkala. Musím odsud pryč. A to rychle. Otočila jsem se na patě a vyběhla z pokoje.

Spěchala jsem chodbou a snažila se nevnímat kroky za sebou. Gabe. To jediné jméno se mi ukázalo v hlavě. Jediný kluk, který mi po pár dnech pomíchal myšlenky a celou rovnováhu mého milostného života. Je to lhář, nabádal mě cizí hlas v myšlenkách.
"Proč si s ní spal?" Osočila jsem se. Gabe stál na druhém konci chodby a stále se přibližoval. "Proč tě baví, mě tak provokovat?" Zavrčela jsem. Věděla jsem, že se můj hlas třepe.
"Melanie." Povzdychl si.
"Běž k čertu."
"To se tak moc bojíš, že zničím tu tvou image, kterou si tady tak pečlivě pěstuješ?"
"Jakou image?" zeptala jsem se opatrně.
"Rozervaná, drzá, děvka a…" Gabeův hlas se vytratil, ale pobavený výraz z jeho tváře ne.
"Ne, pokračuj. Prosím, prosím. To bylo tak nádherné. " Spěchala jsem chodbou, dokud jsem nenarazila na holčičí záchod. Otevřela jsem dveře a vešla dovnitř. Chtěla se trochu uvolnit a hlavně uklidnit.
Jenže Gabe vešel za mnou.
Zadívala jsem se do zrcadla. Spatřila jsem svůj odraz. Mračila jsem se na odraz dívky, kterou jsem neznala. Nikdy jsem se nezajímala o kluky. Nikdy jsem necítila nic. Jen otupělou blbost. Ted bylo, ale tímto pocitům konec.
Moje já se na mě dívalo v zrcadle. Věděla jsem, co si ted říká. Jsem blbka, která patří k dívkám, co se nechalo ukecat od Gabea Hawkinse.
Gabe se na mě bez okolků podíval a něco neobvyklého se mu mihlo v očích. "Co máš za problém?" zeptal se polohlasem. Otočila jsem se na něj. Jeho nenucená lhostejnost byla ta tam. Ale nebyl rozzlobený, ani naštvaný. Spíš…zvědavý. Jeho klidný výraz byl k nevydržení.
"Nemám problém," řekla jsem do zrcadla a otočila se k němu. Udělala jsem krok dopředu a opětovala jeho přímý pohled. "Jsem bezproblémová holka," řekla jsem sarkasticky. Jeho tvář, zdůrazněná zelenýma očima, vypadala dost zamyšleně. Zrychlil se mi dech. "Nemám zájem. A k tomu bohužel nejsem tvůj typ."
Gabe udělal krok ke mně, ve tváři provokativní úsměv. Do hajzlu. "Já nemám žádný typ."
"O to je to horší," řekla jsem a snažila se, aby to znělo zle. "Jsi přesně tak nevybíravý, jak se o tobě mluví." Chtěla jsem ho mít blíž.
"Ty jsi stejná," bezmála zašeptal. Udělal ještě jeden krok ke mně, byl tak blízko. Teplo jeho těla mě oblouznilo. Děsilo mě to. Podíval se na mě. Ztělesněná upřímnost a ty jeho neposlušné vlasy v obličeji.
"Pochybuji," plácla jsem první, co mě napadlo. Naše ústa se téměř dotýkala. Políbím ho. A budu litovat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lady Clair Lady Clair | Web | 29. dubna 2014 v 20:59 | Reagovat

Ahoj, prosím o prečítanie http://stories-from-lady-clair.blog.cz/1404/byt-ci-nebyt , je to dôležité! Ďakujem

2 Ella Monurová Ella Monurová | Web | 30. dubna 2014 v 21:10 | Reagovat

Hustý.. Kdy bude další? :O

3 Calla Calla | Web | 1. května 2014 v 10:55 | Reagovat

:OOOOOOOOO MŮJ BOŽE!!!!!! Musíš přidat další kapitolu co nejdřív jinak se zblázním! :D Úplně úžasná kapitola! :D

4 LussyNda LussyNda | Web | 3. května 2014 v 9:59 | Reagovat

nadherna kaptitola už se nemůžu dočkat další .-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama