"Never say goodbye because goodbye means going away and going away means forgetting."

Noční škola | Devátá kapitola 2/3

31. března 2014 v 23:08 | Violett |  Noční škola
Na žádost Kačíí jsem se rozhodla napsat další kapitolu této dost populární povídky na tomto blogu. Byla bych, ale ráda, kdyby jste i vy ostatní napsali. Třeba určitě někdo jiný má rači jinou povídku, tak mi stačí třeba do komentářů napsat a já ji napíšu :D
Více v celém článku

Mohlo mě napadnout, že jeden z mých bývalých skončí tady, ale Nathaniela jsem nečekala. Dívala jsem se za ním, když jsem odcházela z takzvané tělocvičny společně s Amandou a když se na mě usmál tím lišáckým úsměvem, podlomila se mi kolena jako tenkrát Andy. Ten jeho úsměv, slintala mi Andy do ucha. Mohla bych začít popisovat, jak to bylo s ním v posteli skvělé, ale pravda je taková, že jsem ještě se žádným nespala. Ano, je to tak i když si o mě většina myslí, že jsem děvka, ale pravda je opak. Jestli se dá počítat, že jsem měla moc kluků, s kterými jsem chodila a nic přitom necítila, tak by byl námět k debatě. Možná existuje jen jeden kluk, který mě aspoň trochu znervózňuje, je to Owen, ale nějak doufám, že si to jen namlouvám.
"Jsi v pořádku? Vypadáš, jako bys viděla ducha." Zeptala se Amanda a já si jí podezřele měřila.
"Takhle bledá jsem od mala." Otočila jsem se na ní a stále se ujišťovala, jestli to je ta samá dívka, jako před malou chvíli. "Co se ti stalo?" Ukázala jsem na škrábance, co měla na rukou. Mezi nimi se ji nacházely čáry tetování, které měli různé hrubé kličky, ale nemohla jsem přijít na to, co to je. Možná jen nápisy, které chápe jen ona. Kdo ví.
"Říká ti něco sebepoškozování?" Zeptala se opatrně a podívala se koutkem oka na mě. Její zrak mnou procházel a bylo mi celkem i fuk, co si o mě myslí. "Tak to není." Vrtěla hlavou. "Měla jsem velmi milou spolubydlící," vysvětlovala.
"Co se s ní stalo?" Obrátila jsem pohled na mezeru mezi dveřmi, které se nacházely vpředu v koutě. Slyšela jsem jen kapání vody, která se ozývala ozvěnou. Nikdo jiný to, ale nejspíš neslyšel, protože se kolemjdoucí usmívali, jakoby nic. Jenže jeden problém tu byl. Dostala jsem chuť na zmrzlinu.
"Zmizela," odfrkla si. "Nečekaně." Rozesmála se tak hlasitě, až mi začali cukat koutky. Pár lidi se po ní otočili a měli vražedný pohled. Vlastně všichni tu měli vražedný pohled. "Co zíráte?" Procedila mezi zuby na dvě blondýni, které si hned začali něco šeptat a zaměřili svůj smích na mě. Zkoumali mě tím zvláštním pohledem a já si až do ted nevšimla, že nikdo jiný ze zkoušky tu nejde s někým, ze starých studentů. Všichni šli sami a v tichosti, hlavně ve stínech.
"Amando." Podívala jsem se po ní se zvednutým obočím. Vážně?
"Melanie?" Oplatila můj pohled a nehodlala, jako první ustoupit. Jenže já taky ne.
"Jen mě tak zajímalo, jak taková šestnáctiletá holka skončila tady." Ukázala jsem kolem sebe. Vlastně skončilo to tak, že jsem do někoho strčila a pak kolem mě prošli kluci, kteří páchli po síře.
"Jak výš, že mi je šestnáct?" Zeptala se dotčeně a já se usmála. Tu otázku jsem čekala a ona odbíhala od tématu.
"Máš rozcuchané konečky a kromě toho se oblékáš na šestnáct a ne na-" Rozhlédla jsem se kolem. "A ne na dvacet," typla jsem si.
"Víš o tom, že se mi líbíš?" Mrkla po mně. "Myslím v tom způsobu, že se v každém vyznáš. Vlastně až na Owena," zašeptala poslední větu.
"On je pako."
"Pako, které se vsadilo s holkou o to, že neprohraje." Ukázala mi papír, který vylovila z kapsy legín. "Všichni o tom ví."
Přečetla jsem si nápis a hned jsem věděla, že to je jeho styl. "Panebože je mu dvacet pět a chová se na devatenáct," sykla jsem naštvaně a vyrvala jí papír z ruky.
"Mu není dvacet pět," rozesmála se. "Kdo ti to nakukal?"
"Lucas a Owen."
"Ti dva hrají spolu." Zavrtěla Amanda hlavou. "Se nediv, když je Lucas bratranec Owena."
"Věřím."
"Tak a ted něco málo o další zkoušce." Zavrtěla hlavou. "Chci říct, že bych ti měla něco málo vysvětlit." Zastavila se na půl kroku a vážně se na mě podívala a začala mě obcházet. "Ted bys měla mít zkoušku schopností," zavrčela podrážděně. "Já tam budu taky, ale měl by tam být i Lucas, Owen i Nathan a jeho mladší brácha." Když si všimla, jak se tvářím, začala Amanda hned vysvětlovat: "Chris je mladší brácha od Nathaniela. Jenže oni se tak trochu odcizily, ale to neznamená, že na zkoušky nedohlíží. Taky málo jsem si všimla, že si měla něco s Nathanem." Začala vrtět hlavou a ukazovat na mě ty-ty-ty, jako malému dítěti. "Má tu holku," upozornila mě. "Jmenuje se Caitlin a vsadím se, že tam bude taky a bude dohlížet na svého kluka, takže tě varuji…"
"S ním jsem nic neměla, jen zimní románek," rozesmála jsem se. "Ať si ho Caitlin nechá, stejně jsem k němu nic necítila."
"Tak proč si s ním chodila?" Nevěřícně se po mě podívala.
Povzdychla jsem si. "Dám ti příklad. Měla jsem kamarádku, která střídala každý měsíc chutě zmrzlin. Každý měsíc jí přešla chuť a tak si další měsíc začala kupovat jinou příchuť a se mnou je to stejné." Snažila jsem se jí to vysvětlit. Doufala jsem, že mě chápe, ale tvářila se jako vždy. Vážná a ponořená do sebe. Všimla jsem si, ale jednoho. Měla čistě modré oči.
"Dobře." Pokrčila rameny. "Nezajímá mě důvod proč, ale spíš, jak si mohla."
Na to jsem znala odpověď, ale nehodlala jsem jí nic jiného říct, než toto: "Jednou ti to snad řeknu." Snažila jsem se, aby můj hlas zněl pevně. "Jednou ti řeknu, pravý důvod." Ukázala jsem na prosklené dveře a snažila se odbočit od tématu. "Tak jdeme?"
"Jen poslední oznámení. Ehm…" odkašlala si. "Já jsem ta, co ti bude vevnitř rozkazovat." Ukázala na sebe. "A ty si ta, co poslouchá, takže se nezlob za to, co ti řeknu, ale tam jsem ve čtvrté nejlepší etapě a tady venku." Ukázala kolem sebe. "Jsem jen ta, co trénuje, komanduje a ted tě tady provádím." Zavrtěla poníženě hlavou. "Jen ti nejspíš přibude nová přezdívka. Kromě děvky, ted budeš i něco jiného." Omlouvala se mi.
"Takže moje pověst mě tu pěkně vykreslila," rozesmála jsem se.
"Tady se dozvíš o sobě jen to nejlepší." Udělala jeden krok a já se za ní hned viděla k místnosti. "A málem bych zapomněla. Máš tu ještě nejspíš dva kluky, s kterými si chodila."
Zavrtěla jsem nad tím hlavou. Jasně, jasně. A já se divila, odkud ty pomluvy přicházejí. "Jedno si pamatuj, Amando," odfrkla jsem si. "Když se s kluky nechceš vyspat, tak hned na tebe nadávají, že jsi děvka."
"Dobře, dobře." Zvedla ruky před sebe na důkaz, že se vzdává. "Chápu."

Vešly jsme do místnosti, která byla tak velká, jak jídelna na střední škole. Kolem postávali další lidé, co se pokoušely uspět v testu a já nejspíš poznala Caitlin. Stála v rohu. Měla snad metr šedesát a usmívala se na každého druhého. Na sobě měla modré upnuté džíny a nazelenalou košili, kterou měla odepnutou až k podprsence, která měla černou barvu. Vítej, mrcho. Takhle bych jí uvítala, kdyby tu přišla poprvé a já tu byla už věčnost.
"Milé děvčátko." Ukázala Amanda na Caitlin, když k ní zamířil Nathaniel. Sotva mu Caitlin něco řekla, začal jí líbat, jako smysui zbavený. Bylo mi to, ale fuk. "Vem si tam zbraně, s kterými už umíš." Naznačila mi Amanda.
"Christianovy jsem je už ukazovala," namítla jsem šeptem.
"Já vím, ale jeho povinnost nebyla se na ně ptát. Nejspíš to udělal, aby se něco málo o tobě dozvěděl."
"Haha."
"Ale fakt. Myslím to vážně. Sice si myslíš, že mi je šestnáct, ale má mysl je mimochodem velmi rozvinutá. Všímám si toho, čeho ostatní ne. Třeba tamten, co stojí u sestry od Mercedes, se na tebe stále dívá."
Ohlédla jsem se a spatřila dalšího bývalého kluka, který zrovna dobře nevzal, že dostal kopačky. Vlastně se chtěl zabít a já ho naposledy viděla, když mi tvrdil u dveří, že se zabije. Pak jsem, ale zjistila, že jen oslepnul. Ted je tady.
"Není on slepý?" Rozkašlala jsem se, když mě někdo lehce trefil do zad.
"Hlasitěji by to nešlo?" Usmála se na mě Mercedes. Divila jsem se, že jí tady vidím a že se baví zrovna se mnou. "Je slepí, ale jen na jedno oko a nikdo neví, jak se mu to stalo." Informovovala mě a já jí za to poděkovala.
"Já vím jak," namítla jsem.
"To nám řekneš později." Ukázala prstem na zbraně Amanda. "A ted si něco vyber a dones je sem." Už mi nevěnovala pozornost, otočila se k Mercedes a začala jí něco vysvětlovat. Tak fajn, usoudila jsem a otočila se ke slepému brunetovy zády. Mimochodem jmenuje se Ash.
Šla jsem přímo ke stolu, který se podobal tomu v tělocvičně. Dívala jsem se na ty samé zbraně, akorát tu přibila brokovnice, oštěp, nějaké bomby a dokonce i nějaké malé tentononcy. Mě, ale jen zajímala obyčejná dívčí pistol, kterou mají vždy ženy v kriminálkách za opaskem a pak dýka. Vzala jsem je rovnou do dlaně. Pistole byla těžší, než jsem si pamatovala na střelnici. Dovedly mě tam vlastně Tina a Frederico, což byli mí patroni, jak si říkaly. Byla jsem v péči, ve které jsem každý půl rok byla u jiné rodiny. Tina a Frederico byli ze Španělska a já u nich bydlela na nějakou dobu. Poprvé na střelnici mě vzali, když jsem je o to požádala. Bylo mi tehdy čtrnáct a od té doby jsem se věnovala ve všech rodinách závodní střelbě. Než jsem jednoho chlápka střelila do nohy, protože mě naštval. Křičel po mně, že jsem nula a podobné hlouposti. Měla jsem tehdy o sobě velké mínění.
Jako ted.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Calla Calla | Web | 1. dubna 2014 v 8:30 | Reagovat

Úžasná kapitola! Přijde mi strašně vtipné, to s těmi luky a zřejmě si tu kapitolu přečtu ještě jednou, protože mě strašně bavila! :DDD A jinak: Vítej, mrcho  úžasně napsaná věta! :DDD

2 Kikča Kikča | E-mail | Web | 1. dubna 2014 v 13:41 | Reagovat

to je boží :OOO :33 povedlo.. krásná kapitola

3 Ella Monurová Ella Monurová | Web | 1. dubna 2014 v 19:30 | Reagovat

Božííííííííííííííííííííííí:3

4 Abigail Abigail | Web | 1. dubna 2014 v 19:41 | Reagovat

´Krásná kapitolka, super napsaná =)

5 Kačíí Kačíí | Web | 6. dubna 2014 v 13:57 | Reagovat

:D :D Tahle povídka je skvělá :D Hrozně úžasná kapitola, moc se těším na další :-)  :-)  :-)

6 Violett Violett | Web | 7. dubna 2014 v 14:35 | Reagovat

[1]:[2]:[3]:[4]:[5]:: Děkuji a cením si toho, že se vám líbí tak moc má povídka :)

7 LussyNda LussyNda | Web | 7. dubna 2014 v 20:20 | Reagovat

užasná kapitola ted du na tu další skvěle :-)  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama