"Never say goodbye because goodbye means going away and going away means forgetting."

Noční škola | Devátá kapitola 1/3

27. března 2014 v 20:43 | Violett |  Noční škola
Tak přidávám další kapitolu Noční školy, která bude rozdělená na dvě části. Chci se vás ale zeptat, jakou povídku bych měla psát ted. Myslím tím kapitolu, jakou by jste tu chtěly?
p.s: mohly byste tu napsat komentář k této kapitole,. Dost mě zajímá názor, protože si myslím, že se mi to nějak nepovedlo :D
p.s2: udělala jsem nový banner k elementarii, takže se těšte :D
Více v celém článku

"Amando," zasyčel Chris a otáčel se za ní, dokud nezmizela v jiné místnosti. Uvažovala jsem, co se mezi nimi stalo, ale jak by mi řekla doktorka z děcáku: Je ti to fuk. Vždycky ti to je fuk.
Chris se obrátil na mě, ale pro změnu jsem ho ignorovala já. Byla jsem tak zamyšlená, že jsem ani nepostřehla, kolik času uběhlo. "Začneme?" Šeptla jsem automaticky.
Koutkem oka jsem zaznamenala přikývnutí a pak i to, jak si prohrábl ořechové vlasy. Chtěla jsem jen tuto zkoušku mýt za sebou a to vše a ne pozorovat manekýna, jak si upravuje vlasy.
"Promiň mi to," řekl jen a já se na něj podívala nechápavě. Co to zas mele?
"Proč se mi omlouváš?" Zeptala jsem se a mému dojmu, že mi někoho připomíná, jsem se nevzdala. "Nemáš ty bratra?" Uvažovala jsem.
"Jdeme." Ignoroval mojí otázku, ale já se nehodlala jen tak lehce vzdát.
Ukázal kamsi za sebe a já se vydala za ním, jako ptáčátko do hnízda. Vlastně jsem neměla ani na výběr. Nemohla jsem čekat, že tam na mě čeká místnost mých snů.
"Vážně nemáš bratra?" Zeptala jsem se znova, když jsme vstoupily do místnosti, která měla na zemi plno madrací a o zdi opřené různé nástroje.
"Záleží na tom O'neonová?"
"Mně ano," procedila jsem mezi zuby a naštvaně se na něj podívala.
"Takže si vyber zbraně, s kterými umíš nejlépe," konstatoval, ale duchem byl někde jinde, aspoň já si to tak myslela.
Otočila jsem se a vrtěla hlavou. "Arogantní debil," šeptala jsem, když jsem přistoupila ke stolu, který měl šedou barvu, a byly na něm vyřezané různé nápisy.
"Já to slyšel," zabručel a já se na něj zašklebila.
"Já to slyšel," napodobila jsem ho a vzala si nůž a pistoly.
"Vážně?" Zeptal se Chris, když jsem mu podávala zbraně. "Ty to umíš z pistolí?" Podezíravě mě pozoroval.
Zabořila jsem mu prst do hrudi. "Máš s tím problém?" Sykla jsem podrážděně.
Chris mě nadále podezíravě pozoroval a pak se dal do smíchu. "Tak malá a už nebezpečná."
"To mám od narození," povzdechla jsem si a odstoupila od něj a hodila nožem do stěny. "Co ted?" Pozorovala jsem nůž, který na stěně ještě kmital.
"O'neonová."
Naštvaně jsem se na něj otočila. "Melanie," informovala jsem ho.
"Melanie, neměla by sis tu dělat nepřátele. Podle tvých znalostí a informací, co mám od ředitele, bys mohla projít, ale když si tu uděláš nepřátele, tak to budeš mít…"
"Na hovno," přerušila jsem ho. "Já to vím, ale to ty se nechováš jako pravý gentleman, pako," vrátila jsem mu to. "Myslíš si, jaký si borec, že jsi na této škole, ale přitom se posmíváš každému, koho uvidíš," pokračovala jsem. "Já to zvládnu, jako ty." Nadechla jsem se a vydechla, ale neuklidnila jsem se. Zuřila jsem.
"Já že jsem debil?" Zašklebil se na mě. Zuřil taky a to se mi moc nelíbilo.
"Já neřekla, že si debil, ale…"
"Ticho!" zakřičel a chytil mě za zápěstí a pořádně ho stiskl. Pak udělal to samé, co Owen. Převrátil si mě do zadu a já se ted o něj zády opírala. "Nemluv," sykl podrážděně. "Ted tě pustím a abychom nemusely být spolu ani o minutu déle, tak jdeme udělat tu zkoušku a pak si běž, kam chceš."
Věděla jsem, že je Chris naštvaný, ale zuřil a to moc. Když mě pustil a já se otočila k němu čelem, tak jsem musela něco podstoupit. Za prvé, musela jsem se držet, jinak bych mu rozškrábala oči a za druhé, dala jsem Chrisovi facku. Jak to tak vypadá, neumím se tak dobře ovládat, jak jsem si myslela.
"Bolelo to?" Uchechtla jsem se.
"Ty mrcho," řekl a podkopl mě. Byla to podpásovka, která…nebolela.
Ležela jsem na zemi a dívala se do jeho očí, které zuřily, a když se připravil mě kopnout, tak jsem se odkutálela pryč a postavila se.
Povzdychla jsem si a podívala se na něj a pak na místnost. Kolem mě bylo tolik zbraní, že jsem tušila, že po mě začne střílet nebo házet nože. Taky by mohl ke mně přijít a zlomit mi vaz, ale to bych mu nedovolila. Musel by se kolem mě dostat a až pak mě zabít. "Už ses uklidnil?" Zeptala jsem se a přiblížila se k němu.
Začala jsem ho obcházet a doufala, že ho nějak dostanu. Věděla jsem, že nás někdo sleduje. Měla jsem takový ten divný pocit, který mi říkal, že to bude Amanda.
Chris měl na zádech škrábance a měl postoj, kterým se snaží zatajit minulost. "V dětství ti umřel otec, který tě miloval, tak ses zaměřil na staršího bratra, který tě taky nechal později na holičkách a ted si tady," přiblížila jsem se k němu. "Jsi tu sám," šeptla jsem mu do ucha. "Tvůj bratr se ti nevěnuje a ty mu dokazuješ, že můžeš být tak dobrý, jako on," usmála jsem se na něj, když jsem stála před ním. "Doufal si, že s tebou bude trávit nějaký ten čas, ale zmýlil ses. Má tu svou partu a ty tu svou."
Když jsem skončila s mluvením, díval se na mě, jako na nějakého malého švába, kterého by se rád zbavil. Byl překvapený, to ano, ale když se otevřely dveře do místnosti, nějak mě to nerozhodilo.
"Ahoj Chrisi, máš tu novou už hotovou?" Zeptal se něčí hlas a já ho poznala. To si ze mě děláte sakra srandu, pomyslela jsem. Pak jsem uslyšela kroky. Malé tiché krůčky.
"Amando, jsme hotovy," řekl Chris, a když jsem se otáčela, jen jsem na Amandu zírala. Měla černé minišaty a pod nimi ještě legíny, které měly taky černou barvu. Usmívala se od ucha k uchu a tleskala. Vypadala, jako černá vdova. Jenže mě zajímal ten druhý příchozí. Poznala jsem ho.
"Nate," usmála jsem se na něj sladce.
"Mell, jak rád tě vidím," poškádlil mě Nathaniel. Měl na sobě bledě modré triko a zelené oči zářily v kontrastu s černými vlasy.
"Běž se vycpat," opáčila jsem a otočila se na Amandu. "Můžeme jít na tu další zkoušku?"

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Calla Calla | Web | 28. března 2014 v 16:33 | Reagovat

Ehm..Ehm... Kdo je Nate? :D Jinak tahle kapitola byla super a povedla se ti! A další kapitoly by mohla být Elementaria! :D

2 Nemesis Moriko Nemesis Moriko | E-mail | Web | 28. března 2014 v 19:01 | Reagovat

moc pěkné:) Kdo je Nate?:D
Ách jo. Další povídka, kterou musím dočítat:D

3 Abigail Abigail | Web | 28. března 2014 v 19:27 | Reagovat

Chtěla bych asi elementariu =) s jinak je to skvěla kapitola =)

4 blog-casopis-lady-mishel blog-casopis-lady-mishel | 28. března 2014 v 20:16 | Reagovat

Nechápu cože?:D Jsem nějaká zmatené:D

5 LussyNda LussyNda | Web | 28. března 2014 v 20:33 | Reagovat

skvělé :-) zdá se mi to a nebo je Chris bratr Owena???

6 Kačíí Kačíí | Web | 29. března 2014 v 11:10 | Reagovat

Páni, tak tuhle povídku jsem si zamilovala, a jéjé :-D  :-D  :-D Upravdu pěkně napsané :-)  :-)

7 Violett Violett | Web | 29. března 2014 v 16:57 | Reagovat

Kdo je Nate, vám vysvětlím v další kapitole :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama