"Never say goodbye because goodbye means going away and going away means forgetting."

Deník jedné obyčejné holky (22.3 - 24.3)

24. března 2014 v 16:42 | Violett |  Můj deníček
Takže jde se na to.
Více v celém článku


Sobota:
Ráno jsem se probudila, jako jindy, ale tentokrát v devět hodin, protože rodiče začaly uklízet a vysávat. Chápete to, já spím a oni začnou luxovat. Těšila jsem se, že půjdeme do shopinu, protože jsem si tam chtěla koupit jednu knihu a samotné se mi tam nechtělo, ale dopadlo to takhle: "Půjdeme tam po obědě. Půjdeme tam ve tři. Půjdeme tam zítra. Takhle to dopadlo. Byla jsem na rodinu naštvaná, ale nedivte se mi. Já se těším na tu přihlouplou knihu, jako malé dítě na lízátko.

Odpoledne jsem strávila tak, že jsem byla na počítači a psala si s kamarádkami. Venku bylo pěkně, zářilo sluníčko, ale já tvrdla doma. Mám, ale obhajobu - a) nikdo s kým se bavím nebyl venku, b) nejlepší kamarádka je nemocná, c) všechny ostatní kamarádky se na mě s prominutím vysraly, d) před barákem byl můj "milovaný" kamarád a já s ním nepotřebovala dýchat stejný vzduch. Tak jsem zůstala doma.

Aspoň že mamka spala, tak jsem se mohla podívat na díly Violetty, které jsem měla nahrané s Disney channelu. Byl to vážně voprus trčet doma, to přiznávám.


Neděle:
Mohla bych vyprávět, že se mi pěkně spinkalo, ale to by byla lež. Hned ráno jsem vstala a chtěla jít do kuchyně, protože mi taťka slíbil, že ráno půjdeme do toho shopinu, ale místo toho šel za babičkou neboli za svou mamkou. Tak jsem byla v pokoji zavřená a trucovala. Mohu o sobě říct, že jsem strašně urážlivý, citlivý a tvrdohlavý člověk. Kdybyste mi řekli nějakou urážku, klidně i ze srandy, tak bych se urazila a už s vámi celý den nemluvila, nebo si to do konce života pamatovala a pak vám to oplatila.

Mamka si četla nějaký časopis a já obdivovala svalovce v televizi. Pak, ale přišlo překvapení. Mamka mě do toho schopinu vzala a taťka tam na nás čekal. Stále jsem s ním, ale nemluvila a tak jsme prolézaly obchody. Bylo to moc prima a já si koupila přívěsek na krk a tu knihu. Mohu říct, že ted nosím na krku veverku a ta kniha zdobí můj stůl, dokud se nezbavím, nějakých knížek s knihovny. Ted mám, ale aspoň důvod proč číst rychle a často.

Říká vám něco tapi tea? Konečně jsem si je koupila. Pokud mi paměť slouží měla jsem hroznový čaj a mango kuličky. Bylo to moc dobrý a určitě vím, že si to příště dám znova.


Pondělí:
Dnešek. Dnešek je velmi zvláštní na můj vkus. Tentokrát ráno pro mě nešla kamarádka, protože leží doma s horečkou, ale dost mě vyrušil ten déšť. Miluji sice déšť, ale mám brýle. Chápete?

Ve škole se nic nedělo. První hodina Dějepis - měly jsme supl, protože půlka školy odjela na školu v přírodě, což znamená, že některé učitelky taky (a můj brácha taky), takže jsme byli na kompech a tak jsme rychle svou práci udělaly a měli jsme klid. Druhá hodina Fyzika - to snad nemusím ani komentovat. Třetí a čtvrtá hodina Výtvarka - dodělávali jsme postavu. Kreslily jsme podle kamarádky, která nám dělala modela. Pátá hodina Angličtina - taky supl, jenže jsme trefily na učitelku, která zrovna učí na škole angličtinu. Pátá hodina Přírodopis - měly jsme psát opravný test na srdce a oběhovou soustavu, ale nepsaly jsme, dost mě to naštvalo, ale co nadělám.

O přestávkách jsme hráli na tabletu, který kamarádka donesla do školy. PixiWords pokud se nemýlím. Dost super hra na přemýšlení.

Po skončení vyučování jsme šli opět do školy. Jen čtyři holky, mezi které patřím i já, jsme dělali s keramikou. Dost super babračka, ale co dělat taky doma, tak jsme byli ve škole.

Ted sedím doma a taťka mi dělá pizzu. Přemýšlím, jestli bych měla jít psát nebo se jít dívat na seriál. Uvidíme.
to je ta kniha:
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Calla Calla | Web | 26. března 2014 v 19:07 | Reagovat

Ten pocit, když prší a máš brýle znám až moc dobře :D Taky miluji déšť, ale ty kapky na brýlích... vraždila bych za to :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama