"Never say goodbye because goodbye means going away and going away means forgetting."

Elementaria - 12.kapitola

15. února 2014 v 15:40 | Violett |  Elementaria
Tady to je... Další kapitolka Elementarii. Jinak jen tak pro informaci, jak jste strávili Valentýn? Já ho brala jako každý jiný den protože já jsem: "forever alone" :D
Taky jsem vám chtěla říct, že budu dost často asi psát Noční školu, Jsem uvězněná, Porcelánovou princeznu, Elementarii a nejspíš i The existenc in the dark, abych to konečně dopsala :D Nevědomou a Dangerous love, nevím jak dál....vlastně vím, ale nějak se mi to psát nechce, protože se zaměřuji na Noční školu a Jsem uvězněná, protože ty dvě povídky budou dost dlouhé :D
Více v celém článku


Rychle jsem se podívala jinam a předstírala, že jsem se na něj nedívala. Pohledem jsem ještě vyhledala Carr, jestli je v pořádku. Smála se něčemu s Veronicou. Nikky stála v rohu a stále mě pozorovala. Její pohled by mě zabil a já to věděla. Bylo mi to, ale jedno. Na Dereka jsem narazila náhodou. Stál v bandičce a díval se s Kylem sobě do očí. V tu chvíli jsem spatřila šanci, a co nejrychleji jsem došla ke schodům a pak je brala po dvou. Neměla jsem chuť s nikým mluvit. Otočila jsem se, abych se ujistila, že nejde nikdo za mnou, a když nešel, oddychla jsem si. Mířila jsem opět k těm znakům, co jsem spatřila na zdech. Chtěla jsem si je prohlédnout. Sama.
Šla jsem chodbami, odkud jsem přišla s Clarou a pak jsem našla tu tmavou stěnu, kde byli různé znaky. Spatřila jsem slunce a měsíc a pod nimi byli menší. Hvězdy, planety, květiny, prostě cokoliv. Kolem mě plál oheň a hřál mě na lících. Rukou jsem přejela po kresbách na stěně a nevědomky se usmívala. "Co na to říkáš?" Zaslechla jsem za sebou hlas a já vyjekla. Chytla jsem se za srdce a prudce dýchala. "Nesmíš strašit cizí lidi," zabručela jsem a dívala se do tmy, kde zářily jen oči. Povzdychla jsem si. Oči měly barvu šedých oblaků. "Kyle, co tu děláš?" řekla jsem třesoucím se hlasem. Stále jsem byla překvapená, že mě našel.
"Jak si poznala, že jsem to já?" Vystoupil ze stínů a přešel ke mně. Opřel se ramenem o stěnu a pozoroval mě. "Jak?" Díval se na mě nevěřícně.
Zavrtěla jsem hlavou a podívala se na stěnu. "Tvé oči nejdou přehlédnout," usmála jsem se a dál se dívala na stěnu. Měsíc mě fascinoval, ale já věděla, že musím být ta hodná holčička, jak se ode mě čeká. Zaslechla jsem smích a já se otočila na Kylea. "Co tu děláš?" zeptala jsem se. "Nemáš být na párty?"
Jeho oči se zablýskly, ale jinak byli stále nečitelné, jako jeho tvář. Klidně bych mohla tvrdit, že jeho tváři by se dala říkat pokerová, kterou jsem se učila, když jsme doma hrály karty. Já byla až moc čitelná a tak jsem to musela změnit. "Ty bys tam dole měla být taky, drsňačko," mrkl na mě.
"Ty si pil?" zeptala jsem se, ale neodtrhla od něj oči. Dost mě zajímala jeho odpověď. "Možná," odpověděl a olízl si rty. Panebože, zamrkala jsem a odstoupila od zdi.
"Takže se uvidíme zítra ráno." Dala jsem se na odchod a vrtěla hlavou. "Až bude mít zítra kocovinu, budu se smát já," šeptala jsem stále dokola.
Došla jsem v klidu k sobě k pokoji, ale zaslechla jsem tiché kroky, když jsem chtěla otevřít. Počkala jsem chvíli a pak se otočila a někoho přitiskla ke zdi. Kyle. "Co tu sakra děláš?" zeptala jsem se, ale stále ho nepouštěla. Usmál se a našpulil rty. Ten je, ale opilý. "Budeš mít zítra pořádnou kocovinu, chlape," oznámila jsem mu. Věděla jsem, co říkám. Mé zkušenosti zatím nikdo nepřekonal.
"Už mě pustíš?" V jeho hlase byla zloba. "Copak si naštvaný, že tě dostala šestnáctiletá holka?" Zeptala jsem se ho naštvaně a ještě víc ho ke stěně přimáčkla. "Jak vidím, na hodině si dávala pozor," usmál se a rychlý pohybem se mi vyvlékl a chytil mě tak, že jsem se o něj opírala zády. Držel mi ruce a já se nemohla pohnout.
Vzpomněla jsem si na únikový plán. Pomalu jsem otočila ruce po směru ručiček a pak trhla dolů a skrčila se. Byla jsem volná a jen jsem se mračila na Kylea. "Co máš za problém?" Zeptala jsem se a otevřela dveře pokoje. Neodpovídal a tak jsem do pokoje ladným pohybem vešla a zabouchla dveře.
Sundávala jsem si triko a házela ho na postel, když se otevřely dveře. Mrkla jsem tam. "Vypadni," řekla jsem klidným hlasem a brala si šedivé dlouhé triko, které mělo vepředu číslo šedesát sedm.
"Potřebuji s tebou mluvit," odpověděl potichu Kyle. Prudce jsem se otočila. "Tak mluv a pak vypadni!" křičela jsem na něj. Byl opilý, stejně si nebude nic pamatovat. "Neměla si sem chodit," odpověděl tichým hlasem a mířil k mé posteli. Sedl si tam a složil svou hlavu do dlaní. "Celou dobu se snažím od tebe dostat a ty přijdeš sem?" vysvětloval a já se na něj nevěřícně dívala. "Co to meleš," zabručela jsem a ukázala ke dveřím. "Vypadni," zopakovala jsem už po třetí a čekala, než se zvedne. "Tenhle rozhovor nikam nevede," pokračovala jsem. Nic se, ale nedělo. Seděl tam dál. "Výš co to je celou dobu se držet dál a hrát, že jsi někdo jiný?" Zeptal se z ničeho nic a já nevědomky přikývla. "Vím, co myslíš."

"Zítra je první praxe a já ti nechci ublížit," zašeptal. Zhluboka jsem se nadechla. "Tak proč sis mě vybral?" Tentokrát jsem křičela a věděla jsem, že se chovám jako…někdo jiný. "Ted už vypadni a nechtěj, abych to zopakovala znova," odmlčela jsem se. Můj hlas se třásl. "Už jsem jednou někoho zmlátila a nechtěj, abych to udělala i tobě k tomu, když si opilý." Zavrtěla jsem hlavou a otevřela dveře. Kyle se zvednul a mířil k nim. Byl naštvaný a já taky. "Na drsňačku sis začala hrát kdy?" Zeptal se Kyle, když vycházel ven. Už se neotočil, zavrtěla jsem hlavou a třískla s dveřmi. Zalezla jsem si do postele a ještě stále se třásla.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Calla Calla | Web | 15. února 2014 v 20:37 | Reagovat

Já jsem se do Kyla prostě zabouchla! To mi nemůžeš dělat, psát takhle nádherný postavy! :D A jinak je to opravdu dobrá kapitola. :) :D A moc moc moc se těším na další. :D

2 Violett Violett | Web | 15. února 2014 v 21:11 | Reagovat

Jsem ráda, že tě to baví a ne vždy nedělám tak dokonalé postavy. Ještě příjdou ty strašné :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama