"Never say goodbye because goodbye means going away and going away means forgetting."

Porcelánová princezna || 1.kapitola

31. ledna 2014 v 17:41 | Violett |  Porcelánová princezna
Je to tu. První kapitola Porcelánové princezny. Doufám, že se vám bude líbit a prosím anpište vaší kritiku a názor dok komentářů :) Velmi mi tím pomůžete a klidně napište co se vám na tom líbí.
Více v celém článku


Dívala jsem se na děťátko, které se stane mým právoplatným dědicem, uvažovala jsem a pozorovala tu malou bezbrannou holčičku, kterou jí matka pojmenovala Madeleine. Madeleine z Dirwithogu. Bude to k ní sedět, napadlo mě. Její světlé vlásky se jí lepily na hlavičku a bledě modré očíčka mě pozorovaly. Obdivovali svojí babičku. Malé ručičky se pohybovaly do kroužku, takže vypadala jako by kouzlila.
"Babi mohu si jí vzít?" Zazněl slabý hlásek a já se podívala dolů, kde stála její jedna ze starších sester. Až se dozví, že to oni nebudou, zamyslela se a chabě se usmála.
"Prosím tě Valerie jsi ještě malá na to, aby si svojí sestřičku hlídala," usmála jsem se. Valerie měla dneska na sobě bledě modré šaty, které se jí obepínaly kolem pasu a spodek šatů jí lehce vlály. Její zrzavé vlásky jí zdůrazňovaly bledou plet.
"Tak dobře," zašvitořila. Uklonila se a utíkala pryč z bledě modrého pokoje. Slyšela jsem ještě její kroky, i když byla ode mě daleko.
"Madeleine," povzdychla jsem si. "Co s tebou bude mé dítě," pohladila jsem jí po tvářičce.

"Výsosti?" Zazněl hlas komorného za dveřmi.
Odkašlala jsem si. "Ano?"
"Je čas."
"Hned tam budu," vstala jsem od stolku a podívala se do zrcadla, které zdobili rudé květy, na mé žluté jednoduché jarní šaty. Mohla bych říct, že vypadám nádherně, ale takhle princezny nepřemýšlí, natož nástupkyně trůnu.
Nohy mě bolely z černých lodiček a sotva jsem dýchala. Mé šaty mě dusily, tak jako letní vánek motýla. Můj účes by se dal popsat jedním slovem. Katastrofa. Do Ticha jsem se zachichotala nad mým bezcenným přemýšlením.
Do pokoje svítilo odpolední slunce a díky tomu pokoj vypadal světlejší, než kdy dřív. Modré stěny se třpytily a obrazy od různých umělců se na mě usmívaly.
"Sestřičko pojd už," nakoukla do dveří Anna, která měla dneska na sobě modré šaty barvy oceánu. Připomněla mi dětství, kdy jsem ještě neměla žádné povinnosti. Vlastně to bylo včera. Dneska ráno mi matka oznámila, že jsem nástupce trůnu mé babičky Alice. Babička se o mě starala a většinu mého času jsem byla u ní na zámku společně s dědečkem Henrym.
"Hned," uhladila jsem si vlasy a směřovala k ní.
Anna se na mě usmála a její hnědé oči se zatřpytily. "Jak ses vyspala?" Mrkla na mě. Byla ode mě o jeden rok starší. Vždy se o mě starala na rozdíl od Valerie a Viktorie, které mě z nějakého důvodu nenávidí. Ty dvě jsou dvojčata, i když každá vypadá jinak, ale jejich chování a přemýšlení je stejné.
Otočila jsem se na ní, když jsme šli k dřevěným schodům, které vedli do horního patra zámku. Dřevo mělo barvu ebenu. Moje kroky se nesly chodbou a všimla jsem si, že se Anna celou dobu mračí.
"Děje se něco?" Zeptala jsem se a uklonila se na oplátku komorné, která zrovna nesla čaj do kuchyně. Všimla jsem si, že komorná byla smutná a tak jsem se rozhodla se za ní pak stavit. Měla kruhy pod očima a krvavě rudé oči.
"Jen naše sestry zas něco budou plánovat," povzdychla si Anna a tím mě vrátila do přítomnosti. "Výš co se děje, když nejsem u tebe."
"Já vím," přiznala jsem chabě. Věděla jsem, že kdyby tu Anna nebyla, už bych byla někde na dně oceánu a to díky Valerii a Viktorii. Nenávidí mě.
"Tak, pojd," usmála se a chytla mě za ruku. Anna byla ledová a bledá. Až ted jsem si všimla, že má kruhy pod očima. "Už na nás čekají."
Běžely jsme po chodbě a zakopávaly o bílé závěsy a smáli se, než jsme došli do pracovny. U dveří jsme se zastavily a Anna mi upravila vlasy a šaty. "Děkuji," zašeptala jsem. Komorní se na nás povzbudivě usmál a otevřel dveře.
V pracovně bylo plno lidí, které jsem neznala. Byla jsem překvapená, ale nedala jsem to na sobě znát. Uklonila jsem se a chytla si své šaty. Byli hebké.
Matka se od stolu zvedla a spěchala k nám. Nejprve políbila Annu na tvář a na mě se jen usmála. A je to tu zas, zahnala jsme rychle zlé myšlenky. "Představuji vám mé dvě další dcery," řekla zvučným hlasem a já hledala po místnosti babičku. "Anno a Madeleine posad tě se."
Ještě jednou jsme se uklonily a pak spěchaly na prázdná místa. Na výběr jsme moc neměli, ale já se rozhodla si sednout dozadu, tam kde mě nikdo neuvidí.


Minibanner:
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Smilee Smilee | Web | 31. ledna 2014 v 17:52 | Reagovat

Wow, je to moc krásné. Těším se na další kapitolu.
Jinak kritika nebude, je to úžasné :)

2 Kačíí Kačíí | Web | 31. ledna 2014 v 18:11 | Reagovat

už jsem si zamilovala Anu :D :D
Skvělá kapitola a těším se na další :-)  :-)

3 Ella Monurová Ella Monurová | Web | 31. ledna 2014 v 19:01 | Reagovat

Pěkné :3
Těším se na další..:3

4 Violett Violett | Web | 31. ledna 2014 v 19:30 | Reagovat

Jsem ráda, že se vám to líbí :) Vážně. A Anna.. no s ní to taky nebude zrovna nejlehčí :D

5 Xanya Xanya | Web | 31. ledna 2014 v 19:52 | Reagovat

Je to krásné,dokonalá povídka. :)
Btw,moc ráda udělám nějaké postavy z tvých povídek! Nejradši bych vyrobila všem svým SB,ale taky už mě pak bolela ruka. :-D Jenom mi řekni z jakých povídek a já se pokusím. :D

6 Abigail Abigail | Web | 31. ledna 2014 v 20:08 | Reagovat

Krásná a vážně dokonalá povídka =) už se těším na pokračování =)

7 Monika Monika | E-mail | 31. ledna 2014 v 20:14 | Reagovat

Super! :))))

8 Violett Violett | Web | 31. ledna 2014 v 20:15 | Reagovat

[5]: Děkuji :)) Tak pokud si to tady přečteš, tak bys mohla o pokus tady Madeleine, pak Chloe a nakonec z Noční školy Melanie :D

9 Xanya Xanya | Web | 31. ledna 2014 v 20:18 | Reagovat

[8]: Rozkaz,hned jak mě členové rodiny pustí k tomu funkčnějšímu počítači,pustím se do toho. :D Tak snad to moc nezkazím. 8-O :-D

10 Ewiline Ewiline | E-mail | Web | 31. ledna 2014 v 20:32 | Reagovat

Je to moc krásné :333
Líbí se mi nápad :D

11 Ilon-Ká** Ilon-Ká** | Web | 31. ledna 2014 v 22:02 | Reagovat

Hezká kapitola.. Je to teprve úvod a já se těším až se děj rozjede, určitě to bude super povídka.. :-)

12 Kikča Kikča | E-mail | Web | 31. ledna 2014 v 22:05 | Reagovat

Skvělá kapitola :33

13 Violett Violett | Web | 1. února 2014 v 0:09 | Reagovat

[10]: Děkuji :) Popravdě ani nevím, jak jsem na ten nápad přišla :D

[11]: Taky se těším jak se to rozjede a popravdě i jak to dopadne :D

[12]: Děkuji :) Jsem podstěna, že se to tolika liem líbí :D

14 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 1. února 2014 v 8:21 | Reagovat

Zámecká povídka, proč ne? V poslední době jsem nic takového nečetla :))

15 Mrs. Writer Mrs. Writer | E-mail | Web | 11. února 2014 v 17:30 | Reagovat

Začalo to tedy vážně zajímavě, hned jdu na další kapitoly :)

16 Mrs. Writer Mrs. Writer | E-mail | Web | 16. února 2014 v 0:04 | Reagovat

[15]: ten stěr, když další kapitoly ještě nejsou XDD

17 Violett Violett | Web | 16. února 2014 v 12:52 | Reagovat

[16]: Ted už je :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama