"Never say goodbye because goodbye means going away and going away means forgetting."

Jsem uvězněná 8.kapitola

6. ledna 2014 v 13:00 | Violett |  Jsem uvězněná
Je to tady :D Další kapitolka Jsem uvězněná. Doufám, že se vám bude líbit, portože jsem jí psala včera, když mi brácha stál za zády a otravoval mě, at ho pustím :D Ted, ale jsem nejspíš na cestě do knihovny pro Krásnou katastrofu, tak mi držte pěsti, at tam stále je :D
Více v celém článku


Čekala jsem něco horšího, ale tohle ne. Stála jsme před zrcadlem a pozorovala samu sebe. Byla jsem čistá a tak nějak jiná, než jsem si pamatovala. "Tohle není možné." Sáhla jsem po své tváři. Moji kulatou tvář zdobily tmavé kruhy pod očima. Moje oči měly barvu…snad něco mezi hnědou a žlutou. Rty jsem měla opuchlé a vlasy světle hnědé a začínaly se opět vlnit, jako splašené. "To snad není možné." Opakovala jsem.
Zaslechla jsem zaklepaní na dveře. "Chloe, jsi v pořádku?" Zeptal se Niko.
"Ano, jsem." Zašeptala jsem a dál se dívala na můj odraz. Oči mi žnuly a mé tetování na dlani bylo stále stejné. Aspoň jsem si odechla. Pak, ale zase Niko zaklepal. "Jsem v pořádku!" Zakřičela jsem na něj.
Dál jsem se dívala do zrcadla a uvažovala nad tím, že se vůbec nepodobám rodičům. Vůbec. V tom se do koupelny rozletěly dveře a stála v nich mohutná tmavá postava. Mrkla jsem tam jen na okamžik, ale hned jsem se obrátila k mému odrazu. "Říkala jsem ti Niko, že jsem v pořádku." Povzdychla jsem si a klidně odpověděla.
"Já vím." Odseknul mrzutě a slyšela jsem jeho dunivé kroky, jak se blížil ke mně. Stál přímo za mnou a já ho v zrcadle pozoroval. Jeho obličej rámoval ten přitroublý úsměv a já se na něj otočila.
"Co tu chceš?" Zeptala jsem se a dívala se do jeho zelených očí, kterých jsem se tak bála
"Stále chceš odtud odejít?" Zeptal se a prohlížel si mě od hlavy, až k patě. Pak se z ničeho nic pohnul a chytil mi pár vlasů a zastrčil mi je za ucho. Nespustila jsem z něho oči a stále si přehrávala v hlavě jeho otázku.
Nakonec jsem se zasmála. "A kam bychom asi šli?"
Usmál se na mě tím arogantním úsměvem, kterým mě obdařil naposledy v cele. "Chceš poznat, jaké je to venku?" Zeptal se na místo odpovědi.
Podívala jsem se na něj, jakoby si dělal srandu. "Ty víš, jak se odsud dostat?" Zeptala jsem se ho a on přikývl. Prohlédla jsem si ho pochybovačně, a když se ani jediný sval v jeho pohledu nepohnul tak jsem se od něj odvrátila.
Tlačila jsem ho rukávy županu ke dveřím, abych se mohla obléct a než zavřel dveře, zastavila jsem ho pohledem. "Děkuji ti," zadrhla jsem se, "za všechno." Dokončila jsem větu a málem bych ho políbila, kdybych si neuvědomila, co bych mu udělala.

Když jsem se převlékla do bleděmodrého trička a vyšla ven z koupelny, seděl Niko na posteli a díval se někam pryč. Znala jsem ho odněkud, ale nemohla jsem si vzpomenout.Jakoby mi někdo vymazal vzpomínky. Napadlo mě a tak jsem zavřela dveře, abych si vysloužila jeho pozornosti.
Když jsem se otočila nazpět, tak mě pozoroval a v jeho očích se zablýsklo, ale když jsem párkrát zamrkala, bylo to pryč. "Já tě znám." Řekla jsem z ničeho nic. Moje pusa mě neposlouchala. Niko se dál na mě díval a ani nic nezapíral. Přešla jsem k němu, až jsem stála před ním. Zvedl hlavu a podíval se mi do tváře. "Odkud?" Zeptala jsem se.
Chytil mě za tričko a přitáhl k sobě. Položil si hlavu na mé břicho a já se snažila od něj odtáhnout, aby se mě nedotkl. "Uklidni se. Mně nic neuděláš." Namítl z ničeho nic a já mu nevěřila.
"Jak to výš?" Optala jsem se, když nic neříkal, dodala jsem rychle. "Notak - mluv." Naléhala jsem.
"Výš, jak jsi byla na škole." Řekl z ničeho nic.
"Ano." Odvětila jsem neutrálně.
"Byla tam skupinka děti." Pokračoval. "Jako jedí z mála se tě nebáli."
Pokusila jsem si vzpomenout. Stála jsem opět ve škole a dívala se na to, jak se mě spolužáci bojí, když jsem spatřila skupinku kluků a děvčat, jak je vede po škole ředitel. Bylo to pár dní, než mě odvedli sem. Jeden z nich do mě ten den narazil a já myslela, že se mně dotkl. "No a co s tím?"
"Já jsem jeden z nich."

Takže kritiku a názory do komentářů...prostě jako vždy :'DD


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kačíí Kačíí | Web | 6. ledna 2014 v 15:45 | Reagovat

Co, ten konec...?? :-D  :-D  :-D
Moc moc úžasná kapitolka :-)  :-)
Těším se na další :-D  :D

2 Violett Violett | Web | 6. ledna 2014 v 16:44 | Reagovat

Ten konec? No... :D
Jinak děkuji :)

3 Calla Calla | 6. ledna 2014 v 17:51 | Reagovat

A já jsem jeden z nich? Vážně? :D Opravdu super kapitola! Těším se na pokračování. A Niko se mi začíná líbit.. Ale Elementaria a Kyle je stejně nej! :D

4 Smilee Smilee | Web | 13. ledna 2014 v 16:22 | Reagovat

To snad ne... ten konec. Úžasná kapitola už se těším až napíšeš další. :D ;-)

5 Violett Violett | Web | 13. ledna 2014 v 18:29 | Reagovat

[3]: Tak to jsem ráda, že se ti Kyle, tak moc líbí :D

[4]: A

6 Violett Violett | Web | 13. ledna 2014 v 18:30 | Reagovat

[3]: Tak to jsem ráda, že se ti Kyle, tak moc líbí :D

[4]: Ano ten konec je velmi zábavný, no těš se na další díl :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama