"Never say goodbye because goodbye means going away and going away means forgetting."

Jsem uvězněná 10.kapitola

26. ledna 2014 v 14:52 | Violett |  Jsem uvězněná
Je to tady...další kapitolka JU pro mojí kamarádku Nyssu ze Školy noci (ty víš kdo) :D
Popravdě jí poděkujte, kvůli ní jsem začala psát další kapču, neměla jsem to vůbec v plánu.
Více v celém článku

Stála jsem v pokoji a dívala se do šatníku. Niko mě už od té doby nenavštívil a ani jsem ho neviděla. Jsou to už 2 týdny, co trpím sama v této místnosti.
Naše večeře s otcem se dají pokládat za velmi arogantní. Oba nevíme co mluvit. Nejlepší na tom všem je, že mi je 18 a moje znamení na ruce se už nezvětšuje, vlastně otec mi daroval tenké rukavice, které hodlám nosit. Dneska mám, ale jiné plány. Dneska začnu s plánem jak utéct, klidně i bez Nika.
Dívala jsem se do skříně na oblečení, které si mohu myslí změnit. Ovládá to tu přece jen počítač. Do rukou jsem vzala tmavé tyrkysové šaty, které mi ladili k oříškovým vlasům a očím barvy medu. Byli to plesové šaty na dnešní bál, který uspořádal otec pro mě. Vlastně ani nevím proč to dělá, když se o mě celé ty roky nezajímal.
Z myšlenek mě vyrušila služebná, jediná lidská bytost, která se mě až tak moc nebojí, když vynechám Nika. Byla to postarší dáma, která mi přišla učesat vlasy, podle denního rozvrhu.
"Ahoj Maggie," usmála jsem se jemně a dívala se na její stříbrné vlasy, které měla na krátko ostříhané a na můj vkus moc červeně natřené rty.
"Chloe," podívala se na mě a v jejích očích jsem spatřila menší hrůzu, půvab a ještě trochu respektu. "Už si přestavuješ, co chceš dneska za účes?" Zeptala se a přimhouřila oči.
"Nechám to jen a jen na tobě," přikývla jsem. "Jen se převléknu," dodala jsem a rychle se přemístila se šatny do koupelny. Zavřela jsem za sebou dveře a nedechla se té krásné vůně. Zrcadlo už bylo viditelné, ale já stále ještě měla přes něj přehozené ručník.
Svlékla jsem se do spodního prádla a pak si rychle na sebe hodila tyrkysové šaty, které měly na spodu tmavé konce a postupně se zdola na horu zesvětlily. Pak jsem rychle vyběhla za Maggie a sedla si ke stolku.
"Takže chceš nějaký zvláštní účes nebo rozpuštěné vlasy?"
"Rozpuštěné," zabručela jsem svou stejnou odpověď, jako jindy.
"Tak fajn," usmála se a já si ještě víc přitiskla ruce k sobě, hlavně abych se jí nedotkla.

Stála jsem před velkými dřevěnými dveřmi a celá se třásla. Maggie mě tu odvedla a pak zase zmizela. Stála jsem tu ted sama a pozorovala okolí a hledala únikovou cestu. Chtěla jsem jít ven a poznat vůně ovoce a zeleniny, květin a různých věcí, které neznám a o kterých mi vyprávěla Maggie. Jenže tak to nepůjdr. Prvně se musím odsud dostat, ale kam potom půjdu?
"Chloe," zazněl mi u ucha otcův hlas.
Zhluboka jsem se nadechla. "Otče?"
"Jdeme?" Nabídl mi rámě a já ho z nechutí přijala. Musela jsem se ted chovat pěkně, aby mě nepodezírali, a pak budu utíkat a utíkat.
Stáli jsme před dveřmi a já slyšela, jak se pomalu otvírají. Pak jsem spatřila tu největší krásu, kterou jsem kdy viděla. Místnost byla sladěná do zlaté a bílé barvy. Záclony měly různé ornamenty a v každém okně bylo jiné pozadí.
"Krása," zašeptala jsem a otec se zasmál.
"Toto by si měla každý den, kdyby si pro mě pracovala."
"Už jsme o tom mluvily, tati." Procedila jsem mezi zuby. "Já pro tebe nebudu nikdy pracovat."
"Já vím dcero, ale jsi můj jediný potomek, a i když nechci, zdědíš všechno ty." Ukázal kolem sebe a já se podívala po stolech, na kterém bylo jídlo a dort. Viděla jsem maso, ale ovoce a zeleninu ne. Vlastně ani nevím, jak přesně vypadají. Jediné co mě překvapilo, byl dort. Bílý tři patrový dort s růžovou květinou nahoře. Podívala jsem se na otce se zvednutým obočím a rychle zahnala slzy. Zaslechla jsem hudbu, tu krásnou melodickou hudbu, která se celou místností rozléhala. Lidé se kolem nás rozestupovali a otec se usmál. Z obou z nás měli strach. Ze mě kvůli mému daru a otce kvůli jeho zlé povaze, kterou nedává na vědomí.
"Zatančíme si?" Zeptal se a já přikývla. Netančila jsem ještě nikdy, ale pan Sirguci mě to minulý týden učil celé dny.
Otec mě odvedl k řadě dívek a pak si stoupl naproti mně. Nevěděla jsem, jaký to byl tanec.
Hudba začala znovu hrát a první pár vedle mě vykročil k sobě a já to po nich zopakovala. Pak jsme si měli vyměnit partnery a tak stále dokolečka. Bylo to dost matoucí, ale tenhle tanec jsem nevymyslela já.
Když se mě poslední muž dotkl, pocítila jsem, že se mě nebojí a tak jsem poprvé vzhlédla a podívala se mu do očí. Šedé oči. První co mě napadlo. Niko. Díval se mi do očí a uviděla jsem v jeho tváři úsměv.
"Dneska ti to sluší," oznámil mi, když se mi naklonil k uchu. Pocítila jsem, jak rudnu a vzpomněla si na naše poslední setkání, jak se mě dotýkal.
"Nemluvil si se mnou," namítla jsem a sklonila hlavu.
"Nechával jsem ti prostor," zabručel a rychlým pohybem mi zvedl bradu a tak jsem se mu opět dívala do očí.
"Nepotřebuji prostor, potřebuji podporu," uklonila jsem se, když dohrála hudby a otočila se na podpatku a mizela ve změti lidí.

Názory, kritiku a všelijaké postřehy do komentářů.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Calla Calla | 26. ledna 2014 v 16:11 | Reagovat

:D Jsem strašně ráda, že jsi tuhle kapitolu napsala. Je opravdu skvělá. :) :D

2 Violett Violett | Web | 26. ledna 2014 v 18:46 | Reagovat

Jsem ráda, že se ti to líbí, protože popravdě se mi tato kapitolka moc nezdávala, když jsem jí psala :D

3 Abigail Abigail | Web | 26. ledna 2014 v 19:29 | Reagovat

No jsem ráda, žes kapitolku napsala =) myslím, že bych si to užila více nebýt tak unavená, ale dost o mých problémech. Krásná a hlavně skvělá Kapitolka =)

4 Ella Monurová Ella Monurová | Web | 26. ledna 2014 v 19:44 | Reagovat

Krásná kapitola :3
Těším se na další :33

5 Charbon Charbon | E-mail | Web | 27. ledna 2014 v 7:23 | Reagovat

Super jako vždy ;) Líbí se mi, jak Chloe vždycky uteče :D Je ta takové její poznávací znamení :3

6 Violett Violett | Web | 27. ledna 2014 v 16:54 | Reagovat

[3]: [4]: Děkuji :)

[5]: Tak kdo by neutíkal, když byl několik let sám zavřený a nezná pocit, když je zamilovaný :D

7 Kačíí Kačíí | Web | 31. ledna 2014 v 14:28 | Reagovat

Úžasná kapitola.... :-)  :-)
Doufám, že brzyb bude další :-)  :-)

8 Violett Violett | Web | 31. ledna 2014 v 15:25 | Reagovat

[7]: Tak snad bude brzy...Až mě napadne pokračování, tak jdu hned psát :D

9 Nyssa Nyssa | 4. února 2014 v 18:29 | Reagovat

Jééj :3
Jo a dúfam v pokračko :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama