"Never say goodbye because goodbye means going away and going away means forgetting."

Deník jedné obyčejné holky (13.1)

13. ledna 2014 v 19:49 | Violett |  Můj deníček
Takže je to tady, další den mého deníčku. Předem upozorňuji ty, co si budou o mě něco špatného myslet po tomto článku, tak at to rači nečtou ://
Více v celém článku


Napadlo vás se někdy zabít? Mně jo a zdá se mi, že poslední dobou často. Řeknu to takhle - dnešek stál za nic s velkým "n". Ráno jsem vstala a byl zatím v pohodě den, protože jsem předešlý den byla vzhůru do půlnoci a šprtala se od osmi hodin večer. Takže ve škole jsme měli dneska šest hodin a z toho jsme psaly ze všech předmětů i s výtvarky. Takže super.
Já se učila na Dějepis, Angličtinu a Přírodák a ve škole ještě píšeme z Výtvarky i s Fyziky a spolužáci do toho ještě přemluvili učitelku, abychom nepsali s Přírodáku. Takže super, učím se zbytečně. Ted, ale přijde to špatné.
Přišla jsem domů a brácha zrovna měl jít do kroužku, když můj tatík přišel domů opilý, vlastně se dobýval do bytu pod námi, jak byl opilý a mohu říct, že v tu chvíli jsem fakt potřebovala kamarádku. Bráchu jsem vykopla do kroužku a já mířila ke kamarádce, u které jsem se najedla a ona mě nějak zabavila (za to jí moc děkuji, i když toto číst nebude). Vážně mě štve, že se s tou kamarádkou vídám málo kdy, ale mám jí moc ráda. U ní jsme stříhaly stromek, který ještě měli z Vánoc a mohu říct, že s pilou jsem už dlouho nedělala. Po tom jsme to vynesly ven do koše a udělali bordel ve výtahu. Doma u ní jsme se dívali na Percyho Jacksna: Moře nestvůr a já ji za to mám ráda, že mě nějak odreagovala. Pak zazvonila jedna má kamarádka na tu kamarádku, u které jsem byla (ano je to pomíchané a asi začnu s jmény.) Takže ještě jednou, ta kamarádka u které jsem byla se jmenuje Adel a ta co pak na Adel zazvonila, je Klára a já s ní měla jít do knihovny. Takže jsme se rozloučili s Adel a šli. Do toho mi volala babička, jak to, že jí tata nebere mobil a tak jsem jí vše řekla. Klára to neřešila a snažila se mě rozesmát (ano povedlo se jí to), v knihovně jsem si půjčila knihu Wicca a pak ještě něco do školy na projekt. S Klárou jsme hráli v knihovně hru a vyhrála jsme. Pak ale volala mamka, že jede domů z práce a já jí vše řekla, co se děje doma a že tam jela i babička.

Takže vlastně jak jsem přišla domů, byl mega blázinec a já vážně potřebují obejmutí…
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Marie Marie | Web | 13. ledna 2014 v 19:58 | Reagovat

Neviem, či je to na zabíjanie sa

2 Violett Violett | Web | 13. ledna 2014 v 20:02 | Reagovat

[1]: Ne není, ale je toho víc, co tu nepíšu a nikdo neví o mně...

3 Calla Calla | 14. ledna 2014 v 8:17 | Reagovat

:( Chudáku. Znám ten pocit. Až mooooc dobře. Můj otec dělal to samé. Chodil domů opilý. Ale teď už ne. Nebudu tady nic vypisovat, jen to, že tě přes net objímám. :DD A víš... Nemyslím si, že zabití je možnost. Je to jako utíkat před problémy. Lepší je se s nimi poprat. (Ne doslova. Jako že se popereš s ta'tkou) :DDD

4 Abigail Abigail | 14. ledna 2014 v 16:14 | Reagovat

Sice se mi nic takovýho nestalo,ale chuť zábít se ?? tu jsem měla i když s trochu jiných důvodů. které tu nebudu psát=)

5 Violett Violett | Web | 14. ledna 2014 v 16:27 | Reagovat

[3]: Děkuji, velmi si toho cením :')

6 Smilee Smilee | Web | 14. ledna 2014 v 18:02 | Reagovat

Mě to naštěstí nikdy nenapadlo, ale soucítím s tebou. Doufám, že se přes všechno přeneseš a vše bude lepší. :) Držím palce :)

7 Abigail Abigail | 14. ledna 2014 v 19:49 | Reagovat

[4]: a ještě ti posílám velké objetí... to stým taťkou je děs...  Kdybys ses potřebovala vypovidat klidně napiš...

8 Kačíí Kačíí | Web | 15. ledna 2014 v 6:23 | Reagovat

Chudáčku, každej má den naprd :/ :/
Taky doufám, že to bude lepší :-)  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama