"Never say goodbye because goodbye means going away and going away means forgetting."

Elementaria - 7.kapitola

21. prosince 2013 v 10:00 | Violett |  Elementaria
Ahojte, tak co, jak se vám dneska vede? Žádná škola, prostě nic :D Co budete dneska dělat? Já pojedu do shopinu s maminkou :D A tak vám tu dávám další díl Elementárii a tím vám i oznamuji, že tento díl už píšu s hlavy, takže už to je jen a jen z mojí hlavy :D
Více v celém článku


"Takže začneme." Řekl a stoupl si do prostřed místnosti. Rozhlédl se a u každého se pohledem zastavil na pár minut. "Jmenuji se Kyle a to já vás budu učit začátky." Pokračoval a v dlani se mu objevila ohnivá koule. Už zdálky hřála. "Je samozřejmě jasné, že máte před sebou tři zkoušky." Rozhlédl se kolem. "První bude fáze bojového umění." Na chvíli se odmlčel. "Další bude fáze psychická a u poslední se naučíte oheň přivolat." Jeho zvučný hlas se nesl místností. Pak se u něj vytvořil oheň. Obklopoval ho. Celého. Cítila jsem teplo, až k sobě.
"Tyto tři fáze musíte zvládnout, jinak poletíte a půjdete pryč." Konstatoval. "První trénink začne zítra. Do té doby máte volno. Můžete si dělat, co chcete." Prolétl očima celý sál a pak se otočil a šel ke dveřím. "Málem bych zapomněl. Nikdo tu s vámi nebude zacházet v rukavičkách." Dodal a vyšel ze dveří, které se s práskotem zavřely.
Konečně jsem se nadechla. "Tak to bylo moc věcí na jednou. Bručoun jeden. " Ještě stále jsem nabírala dech.
"Musíš si začít zvykat. Ted pod Cath, budeš bydlet s námi." Odpověděla Nikky a já se konečně rozhlédla. Už v místnosti nikdo nebyl. Jen my dvě.
"Tak jdeme." Usmála jsem se a chytla jí za zápěstí. Táhla jsem jí ke dveřím. Musela jsem na čerstvý vzduch.
"Málem bych zapomněla. Musíme udělat něco s tvým vzhledem. Tady se nosí jiné věci, i já a Carol se musíme podle toho přizpůsobit." Pověděla mi, když jsme vylezly ze dveří. "Ale neboj se. Nic velkého to nebude. Snad."
Zmohla jsem se jen na přikývnutí. Musela jsem se zbavit, starého já. Už navždy. "Máš pravdu. Jdeme na to." Dodala jsem a se smíchem se vydala za Nikky.

Nevěděla jsem, kde mě to dotáhla. Byl to velký dům na dně velké díry. Popravdě, kdybych to mohla nakreslit, tak bych udělala velké kolo, které vede dolů a schody, které jsou u okrají společně se zábradlím. Mezitím, ale vedou tunely a dostatek slunce tu bylo. Ted jsem, ale stála na dně propasti. U obchodu. Nejspíš.
"Konečně jste tady." Řekla Carol, která se opírala o dveře. "Čekám tu snad půl hodiny."
"Tak promiň." Usmála se Nikky. "Tady je skladiště věcí. Tu si můžeš vzít cokoliv, než budeš mít peníze na nové věci." Dodala, když jsem se na budovu nechápavě dívala. Takže jsem se mýlila.
"Fajn. Jdeme na to." Došla jsem ke dveřím, a když holky stály hned vedle mě, všechny tři jsme otevřely skleněné dveře.
První co mě napadlo, bylo. Wow. Bylo tu dost slunka. Okna vedly ven a celá budova byla větší než z venku. Pak jsem, ale spatřila tunel. "Kam to vede?" Zeptala jsem se.
"Ven. Když půjdeš dál, na konci uvidíš okno. Budeš mít výhled ven z téhle budovy." Usmála se Caroline. Zajímavé.
Zavrtěla jsem s úsměvem hlavou a pak se otočila k poličkám a věšákům. Bylo na nich oblečení. Některé ohořelé, ale některé i celkem nové, ale jen zaprášené. "Proč nemůžeme mýt stejné oblečení, jako předtím?" Zeptala jsem se nakonec a přerušila hádku holek, které se řešily, který top vypadá líp.
"Než se umístíš do určitého města, můžeš mýt své oblečení, ale pak musíš zapadnout, tam kam patříš." Řekla Carol a podívala se naštvaně na svou sestru.
"A my jsme tu šly ted, protože zítra tu přijdou další, protože vedoucí jím řeknou, že se mají převléct. K tomu si tu ted můžeš vybrat, dokud máš z čeho." Pokračovala Nikky.
"Tak dobře." Odpověděla jsem nechápavě, ale už jsem se prodírala poličkami, jako v knihovně. Viděla jsem dost hezkých věcí, ale nic nebylo pro mě. Holky mezitím už měly v taškách plno věcí a já sotva jedny tenisky.
"Holky nemůžete mi pomoct?" Zeptala jsem se. "Nemohu nic najít."
"Už se na tom pracuje Cath. Vydrž a hledej dál." Odpověděly obě jednohlasně a já se usmála. Tak jdeme na to. Procházela jsem se a uviděla dokonce i šaty. Červené se zlatou mašlí kolem pasu. "To bych nenosila ani, kdyby vypukla katastrofa." Šeptla jsem a vydala se dál.
Hledala jsem a už jsem to chtěla vzdát, když jsem spatřila ožehlou šedooranžovou košili a béžové kraťasy. Vzala jsem je a vydala se za holkami. Cestou jsem ještě čapla nějaké trička, kalhoty a boty. Ani jsem si je neprohlížela, ale hlavně musely být tmavé. "No já mám všechno." Povzdechla jsem si a položila hromádku věcí na zem a pak zvedla pohled na holky. Usmívaly se a podaly mi obyčejné černé tričko bez potisku a riflovou vestu, která byla také ohořelá.
"Děkuji." Řekla jsem a objala je. Konečně nějaké kamarádky.
"To se dělá mezi kamarádkami." Řekla Nikky. "K tomu já našla tričko a Carol vestu." Zakoulela očima. "Je to od nás dvou."
"I tak děkuji." Usmála jsem se na holky a vydala se ven. U dveří jsem se otočila a dívala se tunelem na vzdálené okno. Věděla jsem, že se tu vrátím a to dost brzo. Otočila jsem se a vyšla za Nikky a Carol.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Calla Calla | 21. prosince 2013 v 10:47 | Reagovat

:OOOO Nádhera! Já ti říkala, že tohle je moje nejoblíbenější povídka od tebe. :D Spolu s Jsem uvězněná. xDD A tohle mě opravdu dostalo. Jde vidět, že tě to zřejmě baví psát a mě to baví číst. Nádhera. :)

2 Violett Violett | Web | 21. prosince 2013 v 14:17 | Reagovat

Děkuji :) Jsem ráda, že to vůbec někdo čte :) A popravdě se mi tato, Jsem uvězněná a nová povídka co budu psát líbí ze všech nejvíc :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama