"Never say goodbye because goodbye means going away and going away means forgetting."

Jsem uvězněná 2.kapitola

18. listopadu 2013 v 17:24 | Violett |  Jsem uvězněná
Takže napsala jsem další část. Doufám, že se to už nepodobá knížce Jsem roztříštená :D

2.kapitola

Nemusela jsem ani otevírat oči, abych věděla, že mně někdo pozoruje. Nemohla jsem si, ale vzpomenoutkdo to je. Kdo byl ten neznámý, co mě pozoruje? Pak jsem si, ale vzpomněla. Na kluka, kterého mi daly do cely včera. Na kluka, který mně už od první chvíle nenáviděl.
Otevřela jsem oči a dívala se do šedých očí. Dívala jsem se na něj pozorně, ale pak jsem si uvědomila, že je u mě blízko. Moc blízko. Vykřikla jsem a rychle se plížila do rohu bílého pokoje.
"Nepřibližuj se." Řekla jsem a sklopila pohled ke svým botám, které jsem už měla na sobě nějakých pár let.
"Já ti neublížím." Tvrdil a zvedl ruce na úroveň obličeje.
Nic jsem neodpověděla a dívala se do země. Jen na pár sekund jsem zvedla pohled. Šedé oči mě pozorovaly. Zkoumaly mě a tím i celé mé tělo.
S klukem jsem, už nemluvila… no vlastně nikdy. Nikdy jsem s klukem nemluvila, kromě mého otce. Ten byl první a poslední.
Uslyšela jsem zaklepání a rychle se podívala ke dveřím. On se tam také otočil a mířil k nim. Chtěla jsem ho varovat, aby se ničeho nedotýkal, ale bylo pozdě.
Sáhl pod dveře, kde mělo být jídlo, ale hned ho to koplo, jako mě, už tolikrát.
"Jak se jmenuješ?" Zeptala jsem se z ničeho nic. Zajímalo mě to, protože se mu nic nestalo. Ani nezařval bolestí, když se chtěl dotknout jídla.
"Proč bych ti to měl říkat?" Optal se a jeho arogance se vrátila zpět.
Schoulena jsem se do tmy. Nechtěla jsem, aby si mě víc prohlížel. Chtěla jsem být od něj co nejdál, abych mu neublížila, ikdyž jsem chtěla. Kdybych jsem se ho dotkla, byl by mrtvý. Blesklo mi hlavou.
Když strážce za dveřmi konečně posunul k nám do místnosti jídlo, přešel mě hlad. Dívala jsem se na tu samou porci, kterou jsem viděla už tolikrát. Bylo toho málo na nás dva.
Otočila jsem hlavu na něho a všimla si, že je otočený k jídlu zády. Neměla jsem hlad, ale jestli se nenajím, tak se podchladím a bůhví, co se mnou bude, ted když nemám přikrývku a ani postel.
Zvedla jsem se, ikdyž jsem málem spadla zpět na zem. Byla jsem oslabená, ale musela jsem se najíst. Pomalu jsem kráčela k jídlu, a když jsem u něj stála. Cítila jsem vůni spálené kaše. Nemohla jsem nic jiného k jídlu čekat. Dřepla jsem si a začala tu hnusnou břečku jíst.
Bylo to odporné. První, co mě napadlo, ale hlad mě nutil jíst. Pak se, ale něco stalo. Nebo spíš, mělo stát. Upadla jsem na zem. Něco mě svalilo. Něco těžkého.
Ležela jsem na břichu a dívala se na prach na šedé zemi. Zima se mi vsakovala do kůže.
"Sakra, co to…" Nedořekla jsem to, protože mě někdo převalil na záda.
Dívala jsem se opět do šedých očí, které jsem pomalu nenáviděla. Zase on. Pak jsem si, ale uvědomila to špatné.
"Pust mě. Hned!" Kopala jsem a snažila se od něj dostat. Udělala bych všechno, jen aby se mně holou kůži nedotkl.
Díval se na mě a usmíval se. Těšila ho, moje muka. Cítila jsem, jak mi tečou slzy po tváři. Přesto jsem se, ale neodvrátila od jeho očí, které mě pohlcovaly. Něco mě táhlo k němu a já se přestala bránit. V jeho očích se zatřpytilo a já dostala strach. Pustil mě a pomalu couval ode mě. Bál se mě. Věděl, že jsem monstrum.
Nadechla jsem se a couvala opět zpět do své skrýše v koutě.
Zavřela jsem oči a položila si hlavu na kolena. Rozbrečela jsem se. Byla jsem zavřená s maniakem, který mě určitě chtěl zabít.

Nevím, jak dlouho jsem tam dřepěla, ale něco mě vyrušilo.
"Probuď se." Říkal někdo. Zvedla jsem pohled a dívala se zapuchlíma očima do tmy. Seděl tam ten kluk a něco mluvil. Nevěděla jsem co, ale když jsem si všimla, že vedle mě je postel. Překvapivě jsem nadzvedla obočí.
"Jen si lehni." Řekl opět ten hlas a já se podívala na něj. Tentokrát jsem si byla jistá, že to on mluví na mě celou dobu. "No tak. Potřebuješ se prospat." Pokračoval.
Neodpovídala jsem a jen jsem si tam lehla. Konečně jsem ležela na něčím měkčím, než byla zem. Někdo přes mě hodil deku a já se usmála. Bylo mi opět teplo.
"Jsem Niko." Řekl a já se podívala na horu, kde stál.
Prohlížela jsem si ho pečlivě, protože ho světlo z venku ozařovalo. Měl světlé vlasy, ale jeho tvář jsem neviděla. Niko si mě taky prohlížel a mě zajímalo, co si o mně myslí.
Jenže pak moje přemýšlení něco vyrušilo. Uslyšela jsem cvaknutí a otevřely se dveře. Vešli do nich muži. Neznala jsem je, ale věděla jsem, že jsou z odboje.
"Vstaň, jdeš s námi." Řekl jeden, ale já se nehodlala zvedat.
"Pohni." Vykřikl další a já se tentokrát zvedla.
Šla jsem za nimi a přemýšlela, o co se snaží. U dveří jsem se, ale zastavila a otočila se na Nika.
"Chloe. Jmenuji se Chlo."

Tak co si o tom myslíte?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Calla Calla | Web | 18. listopadu 2013 v 18:31 | Reagovat

Hustě!Hustě!Hustě! :D Tahle povídka se mi opravdu začíná líbit! :D Jen tak dál a bude to opravdu skvělá povídka s opravdu skvělou spisovatelkou :)

2 Violett Violett | Web | 18. listopadu 2013 v 18:35 | Reagovat

Děkuji ti moc :D A doufám, že se to už nepodobá knížce Jsem roztříštěná :)
Ale i tak na tebe ve psaní nemám :)

3 Ami Ami | E-mail | Web | 19. listopadu 2013 v 18:35 | Reagovat

Krásný, časem se to snad Roztříštěný podobat nebude, inu mně, když se líbí nějaká knížka, tak mám taky něco podobnýho, ale snažím se potom psát to...jinak? :-) Kdybych tu knížku neznala tak by to byl fakt skvělej nápad a jsem zvědavá, jak nás touhle povídkou překvapíš :-) A, chtěla bych Tě o něco poprosit, až budeš na blog přidávat nové kapitolky Jsem Uvezněná, jestli bys mi dala vědět na blog :-) Díky a těším se na další :-)

4 Violett Violett | Web | 19. listopadu 2013 v 19:43 | Reagovat

Tak určitě ti dám vědět :) A snad se to i časem přestane podobat :D Ale jinak děkuji :D

5 Charbon Charbon | E-mail | Web | 30. listopadu 2013 v 17:06 | Reagovat

To je tak super povídka! Hrozně mě to baví :3 hned jdu na další kapitolu :)

6 Smilee Smilee | Web | 9. ledna 2014 v 15:06 | Reagovat

Boží, konečně jsem se dostala k dalšímu dílu. O hudebně nemám co dělat :DD Je to fakt super a ona se jmenuje stejně jako.jedna moje postava v příběhu. :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama