"Never say goodbye because goodbye means going away and going away means forgetting."

Elementaria - 3.kapitola

27. října 2013 v 11:24 | Violett |  Elementaria
Takže, po dlouhé době další díl Elementárii. Znovu vám opakuji, že jsem to psala dávno a ještě tak 2 nebo 3 kapitoly a budu to psát z hlavy :)
Více v celém článku


Nečekala jsem, že takhle budu trávit čas, dnem před narozeninami. Seděla jsem v obýváku a rodiče vedle mě. Už od rána se mnou nepromluvily. Znala jsem jejich tichou domácnost, ale tohle byl vrchol. Už mně to nebavilo se jen tak dívat jak mezi sebou komunikují a mně vynechávají a to ani netuší, jestli s nimi budu po testech.
"Jdu za Adelaide a Clare," řeknu a jdu si obout boty.
"Ne mladá dámo, ty zůstaneš doma," řekl otec a hned přiběhl za mnou.
"Vy chcete, abych tvrdla tady?" zeptám se. "Tak dobře, ale až tady nebudu a budu v jiném městě, tak si na tenhle den vzpomeňte," pokračuji naštvaně.
Máma si povzdechla a šla mě obejmout. "Jen klidně běž," řekla a odstoupila ode mě a tátu zatáhla sebou. Když se mi uvolnila cesta, jen jsem prošla a šla do parku.
Hned jak jsem došla k bráně, jsem uviděla na lavičce Adelaide, Clare a samozřejmě Thomase. Pro upřesnění, Clare chodí s Thomasem od školky a bez sebe se nehnou ani na krok.
"Jé dívejte, kdo sem jde. Tak co ještě tě bolí hlava?" zeptal se, se smíchem Adelaide.
"Hahaha, jen si ze mě utahujte," řekla jsem a sedla si vedle Thomase. Ten se na mě usmál a šťouchl do mě.
"Tak co budeme dělat dneska?" zeptala se Clare a obdařila mě tím svým sladkým úsměvem. Clare je sedmnáct a ovládá vodu. Její hnědé vlasy jsou dlouhé a vlnité až po záda a když se někdo podívá do jejich zelených očí, vidí v nich lásku a štěstí. Thomas je vlastně druhá kopie mně. Vzhledově. Má hnědé vlasy a ofinu má ostříhanou na styl patku. Modré oči, které když se usměje vypadají, jako by se třpytily. Ti dva jsou prostě skvělý pár.
"Kam tedy půjdeme?" otočím se na Clare a znovu se zeptám.
"No přece do Water klubu," řekne a se smíchem mě tahá cestou.
Water klub, je jeden z nejlepších tanečních podniků v městě Neatness. V našem městě není alkohol a tak jsem byla překvapená, když mě včera Adelaide dala do ruky alkohol. Když jsem se Adelaide zeptala, odkud to má. Tak mi řekla, že se o to nemám starat.
Ted, když jsme šli do klubu, docela jsem se těšila. Tanec totiž zbožňuji. "Tak lidi, dnešek si užijeme," řekla Adelaide, a když jsme vstoupily do hlučného klubu, myslela jsem, že ohluchnu. Hudba hrála na maximum a plno lidí tančilo.
Skoro všechny jsem znala a oni znaly mě. Jsem ta nevychovaná dívenka s rodiny Soonro. Vždy jsem slýchávala: "Chudinka paní Soonro. Víte, jaké musí mít s tím dítětem problémy?" a teď když jsem viděla i spolužáky co mě nenáviděly, musela jsem se jim vysmát do tváře.
V klubu jsem si užívala a tentokrát nepřišla domů opilá. Dnes jsem měla šestnáct let, a co to znamená? Znamená to, že dnes jdu na testy. Máma mi říkala, že jenom udělám testy a pak mi řeknou, jestli se hodím pro vodu, anebo pro něco jiného. Většinou mají lidé na výběr z dvou živlů a někteří jen z jednoho, tak to mají lehčí. No uvidíme u mě.
Brzo ráno jsem se oblékla do svého rebelského stylu, jak ho nazvala máma. Rozloučila jsem se s bratrem a s babičkou a nasedla do auta.
Jely jsme nějakou dobu. Možná hodinu, dvě. Když jsme konečně dojely k velkému bílému domu, první co mně napadlou, bylo: Wow! Velký dům, který vypadal jako stadion a byl vysoký jako osmi patrový byt, se mi celkem i líbil. "Tak běž," řekl mi otec a objal mě. Máma na to nic neřekla, jen se rozbrečela, a když jsem je viděla, jak odchází a odjíždí pryč, rozklepaly se mi nohy.
Po chvíli se otevřely dveře a vyšla z nich pára. Na první chvíli jsem se zlekla.
"Ty musíš být Cathrine Soonro, že?" zeptala se žena asi středního věku.
"Jsem to já," odpověděla jsem a divila jsem se, že se mi neklepe hlas.
"Tak půjdeme."
Šli jsme dlouhou cestou a ani jedna z nás toho moc nenamluvila. Sem tam jsem se zeptala, kde to jsme a jak to je ještě daleko, ale to bylo vše.
Nakonec jsme došli do pokoje. Připadala jsem si tam, jako u lékaře. "Takže počkej tady chvíli. Za chvíli za tebou někdo přijde. Jak odešla, konečně mi došlo, že to byla žena z Freshness. Takže ovládala vzduch. Poznala jsem to podle toho, jak šla. Ladně a bez pochyb.
Sedla jsem si, a když jsem uslyšela, že se za mnou otevřely dveře, uviděla jsem ženu. Mněla na tváři šrám a na rameni tetování. Připomínalo to vodu, která se kříží s ohněm, nebo něco podobného.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 DorkaJ. DorkaJ. | Web | 29. prosince 2013 v 14:53 | Reagovat

Zaujímavé a už sa kapitoly tuším aj predlžujú :) Len taká drobnosť a to nefunkčný link na ďalšiu kapitolu.

2 Violett Violett | Web | 29. prosince 2013 v 20:43 | Reagovat

[1]: Děkuji za upozornění...hned to napravím :D A ano. Začalo mě to nějak bavit a tak kapitolku prodlužuji :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama