"Never say goodbye because goodbye means going away and going away means forgetting."

Smutné omluvy

14. února 2015 v 13:26 | Violett
Stydím se, jak jsem tu několik měsíců nebyla, ale neměla jsem vůbec čas. Tolikrát jsem si řekla, že zase zčnu na blog psát, ale neměla jsem prostě čas, takže mi to prosím omluvte. Teď už je druhé pololetí už mi chybí jen zkoušky, takže budu mít čas na blog a povídky a hlavně na vás.
 

Welcome to my room

17. října 2014 v 15:07 | Violett
Jsem zpět. Ano po dlouhých dvou měsících jsem zpátky. Už se, ale nebudu omlouvat. Prostě jen vysvětluji to, že jsem se musela zorientovat ve škole. Úkol splněn a jdu hned na blog.
Takže měla bych začít opět obíhat blogy a dám všem vědět, že jsem zpátky. Vlastně ani nevím, kdo chce u mě zůstat, takže uvažuji že bych udělal třídění...no uvidíme. Ale tem co mě pochopí a mají podobné důvody, proč nechodili na počítač, tak děkuji.
Jinak dnes večer bych měla napsat nějakou povídku. Uvažuji o Ledové katastrofě nebo Noční škola...uvidíme

RC: Kdopak je ta Zrzka? (#1 Zrzka)

27. září 2014 v 12:29 | Violett |  Recenze
Takže je 27. Září. Venku je hnusně a já v 11 na počítači. Potlesk si to zaslouží. Po dlouhé době nějaký článek, tentokrát to bude recenze na Kdopak je ta Zrzka?. Mimochodem co škola u vás? U nás to zatím jde a má nejhorší známka je 3 a to z ústního zkoušení z nepravidelných sloves, zbytek mám 2 nebo 1 :D
p.s: půjdu psát nejspíš Noční školu nebo Ledovou katastrofu ;)

Počet stran: 240
Originální název: The Unindentified Redhead
Vydavatelství: Mladá Fronta

Ambiciózní třiatřicetiletá Grace Sharidanová přijíždí do Los Angeles splnit si svůj velký životní sen a stát se divadelní a muzikálovou herečkou. Zdá se, že ji nemůže nic zastavit! Je talentovaná, krásná, výjimečná, má zkušenosti i kamarádku s těmi správnými kontakty. A je odhodlaná neustoupit ani o píď! Na své cestě za slávou však nečekaně potká o devět let mladšího Jacka Hamiltona - vycházející hvězdu všemi napjatě očekávaného seriálového trháku s nepřebernou škálou milostných zkušeností, bohatou fantazií a přímo vražednou dávkou sexappealu. Takové kombinaci by neodolala žádná! A tak není divu, že se i Grace navzdory rozumu začne situace vymykat z rukou a vášnivé dobrodružství brzy překročí hranice nevinného románku. Může začínající vztah zkomplikovat Graceinu slibnou hereckou kariéru?

Můj názor:
Tato kniha je od stejné autorky jako kniha Nabiječ o kterém určitě nějaké knihomolky slyšely, tak jako já. Nic jsem od této knihy ale nečekala, protože knihu Nabiječ jsem ještě nečetla a to možná byla i chyba. Chtěla jsem se jen začíst do romantické knihy bez problému a tak to bylo.
Grace je v knize třiatřicet, ale vůbec na to nevypadá a už rozhodně se na to nechová. To jediné mi na knize dost vadilo. Když jí autorka chtěla dát takový věk, tak se aspoň na to mohla Grace chovat, ale ne. Podle chování bych jí dala tak pětadvacet, natož Jack Kousač Hamilton, byl dokonalý. Jemu bylo čtyřiadvacet a choval se přesně na svůj věk. Byl milý a začal svojí novou kariéru.
Styl psaní mi nevadilo. Dost jsem se do knihy začetla a zvlášt jsem si oblíbila kamaráda od Jacka, myslím že se jmenoval Lane a bylo mi smutno, že on tam byl jen chvíli, ale tato kniha je teprve první z celé série, takže uvidíme, čím nás autorka překvapí.
Obálka. Obálka se mi líbí, i když není tak úžasná jako nějaké jiné. Knihu doporučuji lidem, co mají rádi čtení o sexu, ale i romantiku.

Další díly série:
Kdopak je ta Zrzka?
Zrzka se odhaluje
Roštěnka
 


Modestep

18. září 2014 v 15:22 | Violett
Takže tady máte něco o mě. Přesněji čtvrtinu mého těla tvoří hudba, takže tady máte jednu písničku kerou ted dost poslouchám....

To the moon and the back

18. září 2014 v 14:54 | Violett
Takže po delší době hodlám být zas aktivní,. Nemá cenu se omlouvat apod. Prostě byla jsem bez počítače...no to je fuk. Chci se, ale zeptat, kco vásnejjvíc. Prostě chápete příspěvky. Chtěla bych tu totiž zase přídávat nějaké povídky, ale ted Satanovou dceru píšu jen pro sebe, protože dokončené dílo pošlu do soutěže. Napadlo mě, ale že bych napsala novou povídku, ano další...a vlastně hlavně se zaměřila na Ledovou katastrofu, Noční školu a Jsem uvězněná...prostě měla bych zase začít psát.
Jinak co škola drazí blogeři? Dnes jsme poprvé psali písemku...sice jen menší, ale myslím, že se mi celkem povedla. Už sjem v 9. trozhoduji se na střední, nejspíš ale skončím na pedagogice, nebo jak se to jmenuje :D prostě chci jít an výšku a to studovat psychologii, ael zas na gympl nechci :D
Jo a mimochodem, chystám se změnit vzhled blogu a udělat po dlouhém létě kountrolu SB.
Tak a tady máte tři krásné fotky, které jsem našla na fb. p.c: hodlám začít oěpt s články, kde budou obrázky.


Nakreslila: Petra Matejovičová


RC: Tajemství Elly a Michaela (#1 The Secret)

23. srpna 2014 v 23:21 | Violett |  Recenze
Po dlouhé době jsem opět zavítala na můj blog. Jak je mi na nic z celého Léta a ted ještě k tomu nechodím mocpsaní jsem se taky vykašlala. No omlouvám se a snad konečně začnu zase psát a chodi víc na blog.


Počet stran: 300
Originální název: The Secret of Ella and Micha
Vydavatelství: Domino

Chtěla se stát někým jiným. A on chtěl, aby zůstala stejná jako dřív…

Ella dříve nosila srdce na dlani, bylo jí všude plno a zvysoka kašlala na všechna pravidla. Pak ale nastoupila na vysokou a udělala za dřívějším životem tlustou čáru. Stala se z ní nová Ella, která dělá, co se od ní čeká, je smířlivá a pečlivě skrývá všechny své problémy. Jenomže se blíží prázdniny a Ella nemá kam jet. Leda domů. A tam hrozí, že všechno, co v sobě tak pečlivě pohřbila, znovu vyplave na povrch. Zvláště když vedle bydlí Michael.

Je chytrý, sexy a sebevědomý. Dokáže se Elle dostat pod kůži jako nikdo jiný. Ví o ní všechno, zná její nejtemnější tajemství. Odjakživa ji miloval a teď je odhodlaný probudit v ní znovu takovou Ellu, jaká byla dřív. A je ochoten pro to udělat cokoli…

Můj názor:
Jak krásné psát opět recenze. *Lehké pousmání.* Začnu. Tato kniha mě zaujala obáolkou a vlastně díky ději. Jsem totiž ted ve fázi, kdy čtu jen aspoň špetku romantické knihy. Kniha mě, ale vážně zaujala. Děj byl dost chytlavý a po delší době žádné fantasy, což je vtipné. Zpět ale k ději.
Ella se bála své minulosti a tak utekla na vysokou. Z drsňačky se ze dne na den stala slušnačka, která se obléká jak roztleskávačka, což není její styl. Na prázdniny, ale nemá kam jet a tak se svou novou kamarádkou jede domů, tam na ní, ale číhá její minulost a Michael. Kluk, který jí zachránil před smrtí.
Prostě děj mě zaujal, i když mi to trošilinku připomíná Krásnou katastrofu, což je má oblíbená kniha, takže jsem se do knihy pustila *w*
Obálka. Hned si vybavím tu krásnou obálku, na které je "Michael a Ella". Je to dost náhoda, protože tak nějak vypadají, jak jsou na obálce. Prostě obálka se mi líbí, sice to není nejlepší obálka kterou jsem kdy viděla, ale není ani odporná či hnusná.
Postavy. Dlouho jsem nic nepsala o postavách. Prostě Ella mi připomíná s kousíčkem mě. Má své problémy, umřela jí matka a tatík je ožralec. Sice mi máma neumřela, ale jinak to máme stejné. Prostě Ella je drsňačka, která miluje auta a oblíká se jako...gotik nebo snad emo? Nemohu si přesněji vzpomenout. Prostě je to holka, co si nic nenechá líbit, ale některé její rozhodnutí mi stálo úsilý abych četla dál. Prosě byla Ella předvídatelná, což mi někdy vadilo.
Michael. Krásnýblondatý a zelenomodrooký kluk. Nevím co k němu napsat. Jen se usmívám jak pako, co touží po svém Michaelovy. Michael je prostě kluk, který hraje na kytaru a měl snad každou holku v městě, ale ani z jednou nevydrží dlouho a zabouchl se do Elly v šestnácti. Od té doby jí stále miluje a s každou jinou holkou je jen proto aby si Ella konečně uvědomila, že ho miluje. Když jí, ale zachránil před skoku z mostu, tak si uvědomil že jí miluje a když utekla...tak jí hledal celé měsíce, než jí konečně našel, jenže vrátila se a tím se opět probudily jeho pocity, které dlouho skrýval.
Tak už znáte můj názor na postavy, děj a obálku. Chybí ještě něco? Mám pocit že ne, jen nakonec řeknu, že tahle kniha je skvělá a mé své schováné kouzlo, které objeví jen málo kdo.

Další díly této série:
Tajemství Elly a Michaela
Ella a Michael navždy
The Temptation of Lila and Ethan

Zahradní květ

9. srpna 2014 v 20:14 | Violett
Takže vzhůru po dlouhé době na téma týdne. Dneska to bude básnička, takže si jí užijte, protože se mi celkem i líbí.
Zahradní květ:
Kouzelná země,
nepotřebuješ volat o pomoc.
Vím, že se na svět díváš temně,
ale ukaž mi svou moc.

Chci, aby ses rozplývala,
nad měsíční září.
Chci, aby ses vychloubala,
se svojí novou tváří.

Doufám, že tvůj svět,
vypadá jinak než ten můj.
Jsi pro mě rozkvetlý květ
a já doufám, že bude jednou tvůj.

Představuji si ty lesy,
co šeptají večer na dobrou noc.
Připadám si být obklopena nálezy,
co se v duši ptají proč.

Kouzelná země,
prosím pomoct.
Ukaž mi svá kouzla
a ukaž mi svou moc.

Síla se skrývá v listech,
co ťukají do teplého větru.
Říkám si: "Jen dál viste
a dál mě osvětluj."

Z ničeho nic svíčka zhasla,
plamínek uhasl.
Světluška je pohaslá
a předtucha dívčího ducha mě zmáhá.

Kouzelná země rozpadávala se,
měnila se v prach.
Připadá mi to jako sen
a já dostala strach.

Za chvíli se svíčka znova rozhořela
a plamínek vzplál.
Začíná nový den
a předtucha pokračuje dál.

Kdysi se objevila rudovlasá dívka,
co změnila celý kouzelný svět.
Byla si jistá,
že ochrání zahradní květ.

Deník jedné rudovlásky | Nevyspanost 8.8 2014

9. srpna 2014 v 0:51 | Violett |  Můj deníček
Jak jste komentovali v minulém článku, tak jdu vzhůru do dalšího deníku a snad se vypíšu. Mimochodem rozhodla jsem se si dát pauzu. Ano stále píšu, čtu, ale obíhat a blog? V létě taková kombinace u mě nejde. Oběhnu sice pár blogů i když je nekomentuji, ale hlavní je že si přečtu několik článků a stačí.
Takže včerejšek "dnešek". Dneska jsem šla spát okolo tří ráno a usnula jsem okolo čtyř, protože jsem nad něčím uvažovala. Ne uvažovala, ale spíš dohadovala se sama ze sebou. Prostě dnes v 10 ráno měl přijet kluk od mé kamarádky a já měla jet s ní na nádraží, takže jsem spala do 8 a pak v 9 jsme vyrazili. Řeknu vám takhle, za celé tři dny jsem spala tak dohromady 12 hodin. Plus minus minuty. Ano jsem noční tvor, ale jít spát o prázdninách brzo? To je pro mě trest, zpět ale k tématu. Kamarádka prostě byla nervózní a to dost a já nevyspalá, takže jsem furt mluvila a mluvila a mluvila. Dokonce jsem chtěla říct - "Nika včera psala na skype s jedním klukem," ale místo toho jsem řekla a ted se nezlobte, že budu sprostá - "Nika včera pičovala na skype…" prostě mě chápete. Mluvila jsem kraviny a sama se divím, že ted dokážu přemýšlet a smyslně dávat věty dohromady. Vlastně kdyby mě na to kamarádka neupozornila, tak mluvím dál a dál a mé"hrubky", pokud to tak mohu nazvat, bych si nevšimla.

Skončilo to tak, že jsme pak jeli zpátky domů a tentokrát s mými nejlepšími kamarádkami, s Nikou a Kájou. Vlastně je znám od mala a kdysi bydleli kousek ode mě, ale ted za nimi musím dojíždět. Prostě jeli s námi a cestou tramvají jsem si položila s Niki nohy na sedačky. Dobře upozornila nás na to babča, tak jsme dali nohy dolů. Pak ale o něco později začala řvát po Nice jiná babča, že má dat nohy dolů a že má poslouchat a já na ni vyjela, že má kamarádka nohy dole. Babča zas na oplátku, že nemám odmlouvat a já na to odvětila, že jen konstatuji. Nika dostala výbuch smíchu, jako ostatní kamarádi. Vážně mi ale věřte, že taková ve skutečnosti nejsem, jen když jsem unavená, tak vyjde na povrch, jaká jsem uvnitř. Když jsem vyspalá, tak jsem v klidu a kontroluji se, ale když jsem ospalá, tak bum! a mluvím vše, co si myslím. Třeba první den, co jsem málo spala, jsem vyjela na dva kámoše, protože jsme chtěli hrát dračák a oni by nás otravovaly, tak jsem jim řekla, ať vypadnou a oni od té doby chodí kolem mě po špičkách. Zpět k tématu.
Další asi dvě hodiny jsme se nuděli a nakonec jsme se jen fotili. Šli jsme později před barák a to teprve byla sranda. Kecali jsme o filmech, kraviných, lolku, hrách, pohádkách…prostě o všem. Vzala jsem ven kočku. Zbytek dne vlastně nebyl tak důležitý, jen je možné, že zítra půjdu na bazén s kamarádkou a jejím klukem. No uvidíme.

Mimochodem konečně jsem dočetla Spojení krve. Skoro po dvou týdnech a konečně! Tak a ted se hrnu na Temného anděla. A málem bych zapomněla. Dneska se mi zdál opět ten sen, ano myslím ten s řezáním a napadlo mě, že bych napsala jednorázovku na můj sen. Prostě bych popsala pocity a všechno v tom snu co mám a snad by někdo odhadl z čeho bych ten sen mohla mýt. Co vy na to?

Deník jedné rudovlásky | Shrnutí léta

5. srpna 2014 v 21:37 | Violett |  Můj deníček
Napadlo mě, začít opět provozovat deník, protože přes léto nemám co psát. Takže, bych mohla napsat zhruba něco málo z léta. Mimochodem, rozhodla jsem se psát něco jako knihu. Nehodlám to dávat na blog, dokud to doslova nedopíšu, ale snad se vám to bude líbit. Jednou.
Moje léto. Představovala jsem si ho jako dny relaxace, odpočinku a prostě všeho všudy. Hodlala jsem chodit moc ven a opalovat se na bazénech s kamarády. Začne, ale ta skvělá část. Skoro nic není v pořádku.
Holky mě určitě pochopí, ale trápila jsem se dost kvůli klukovi, kterého jsem viděla každý den. Nesnášela jsem, jen když na něj někdo sáhnul. Dokonce i mé nejlepší kamarádky nesměli na něj ani promluvit, abych nežárlila, ale to jsem jim nikdy neřekla. Nechala jsem to být a prostě se dívala jak s ním kamarádky dělají kraviny. Byla jsme ticho a trápila se. Ted si nalhávám, že mi nic nevadí a prostě hodlám být jen s ním kamarádka, protože bych ho ztratila.
Dále. Opalovala jsem se na začátku léta a docela mi to vydrželo, takže nejsem bledá, ale zas nejsem moc tmavá...prostě tak akorát. To zní dobře a celkem sem i spokojená.
Ted přejdu k tatíkovy. Zjistila jsem, že začal moc pít, několik měsíců potom, co jsem se narodila, takže si to dávám za vinu. Zní to banálně, ale co jiného mi zbývá, když rodiče na mě řvou jen kvůli kravinám. Prostě v této rodině můžu za všechno. Já můžu za to, že se s bráchou nikdo nebaví. Já můžu za to že jsem zničila všechny své boty, protože jsem byla jednou na stromě.
Sny. Je normální, že se mi stále zdá ten a ten samí sen? Jsem prostě v místnosti a řežu se, abych se mohla probrat nebo umřít. To nevím jistě. Vedle mě stojí nějaký muž a jen čeká, než se dořežu. Vždy se proberu, když už mám ruku pořezanou až po loket, ale věřte mi. Já se neřežu, takže tím můj sen nezačal. Dále se mi zdají sny typu, zabíjení mé rodiny. Nebo dokonce jsem musela zabít svou mámu ve snu. Nebo se v mých snách objevují kamarádi a vždy nás někdo přepadne nožem. Prostě děs.
Ted něco pěkného. Celé léto jsem stále venku. Vstávám ve dvanáct a pár minut potom jdu ven a vracím se kolem 10 domů, takže po večerech do 3 rána jsem na počítači a bud píšu nebo si pouštím filmy či seriály. Venek je, ale prostě božský. Chodí nás asi 9 ven a prostě jsme bandička, kterým hrabe. Chápete mě ne? Jen lituji, že ted málo přidávám na blog, ale nedivte se mi. Užívám si léta, dokud jsem ještě na základce a nejdu na střední. To mě čeká příští rok.
Tak co vaše léto? Povedlo se vaším představám?

Pád

30. července 2014 v 23:09 | Violett
Takže přicházím s novou básničkou, kterou píšu, když nechodím na počítač a to je často. Takže se omlouvám, že neobíhám, ale nedávám to. Ven chodím i v dešti, takže fakt nemám kdy.
Pád
Snažím se vzchopit,
snažím se vstát.
Nikdo mě nedokáže zkrotit,
všichni se mě musí bát.

Prosím o pomoc,
prosím o anděly.
Chci od nich pravomoc,
toužím po naději.

Cítím ten vánek,
co mě pronásleduje noc co noc.
Cítím trhání tkáně
a pozoruji na nebi začínající nov.

Vidí mě, jak padám,
andělé se mi smějí.
Nepatřím k jejím výhradám
a potřebuji naději.

V tom tma se kolem mě obklopí
a smích slábne.
Přišlo to období,
kdy nakonec dočista zanikne.

Pomalu padám,
krev mi stéká po zádech.
Chci patřit k zásadám
a pocítit svůj nádech.

Vzpomínám na křídla,
které mi vzali.
Vím, že jsem je odmítla,
ale oni mě hnali.

Toužím po odpuštění,
které mi bylo ukradeno.
Chci cítit obvinění,
které mnou bylo sestaveno.

Chci pronést svůj příběh.
Chci vzpomínat na dětství.
Padání je, ale u mě v oblibě
a já se pomalu měním.

Kolem mě se utvoří mraky
a andělé se smějí v dáli.
Cítím, jak tuhnu pod jejími zraky
a má krvavá záda vzplály.

V tom černé kapky mnou pronikají
a má duše nezná lásku.
Černá pírka po okrajích
a kosti nevydají ani hlásku.

Ve vzduchu se utvoří můj velký stín
a andělé se chvějí hrůzou.
V tom na nebi hřmí
a pře ze mě se nikam nedostanou.

Probírají mě mezi sebou.
Svrhli mě a ted mají strach.
Šeptají si
a sypou na mě šedý prach.

Naštvaně se na ně podívám,
vztáhnu k nim ruku.
Přitom se zákeřně usmívám
a trochu sebou škubnu.

V ruce se mi objeví tmavá zář
a má duše padá znova.
Cítím se svá
a až pak letím z ostrova.

Vím, že to tam nahoře ještě září,
protože vidím ty mrtvá těla.
Krev mi stéká po tváři
a měním se v temného anděla.

RC: Tygrova plavba (#3 The Tiger Saga)

22. července 2014 v 22:22 | Violett |  Recenze
Takže je skoro půlka léta a já se stydím, že je tu prázdno a mrtvo, ale já nejsem ten typ co sedí doma ve vedru a třeba píše nebo čte. Jsem prostě venku a slibuji, že jak začně škola tak tu budu víc příspěvků, do té doby vám jen mohu slíbit že pracuji na Noční škole a povídce Jsem uvězněná, na kterou jsem úplně zapomněla.

Počet stran: 488
Originální název: Tiger's Voyage
Vydavatelství: CooBoo

Po přímém střetu s Lokešem, dávným nepřítelem bílého i černého tygra, zažívá Kelsey další šok. Její milovaný Ren se sice vrátil ze zajetí, ale vůbec se na ni nepamatuje. Navíc mu její blízkost přináší fyzickou bolest - každý dotek je pro něj hotové utrpení. Přesto Kelsey s oběma bratry pokračuje v boji za prolomení kletby. Aby dosáhli kýženého cíle, musejí se setkat a utkat s pěti lstivými draky, z nichž některým jako by smysl pro fair play nic neříkal. Kromě toho Ren tak nějak nemá jasno ve svých citech a Kišan v nich zase má jasno až moc. Kelsey to zkrátka jako obvykle nebude mít vůbec jednoduché.

Můj názor:
Jak jsem se na tento díl těšila, vlastně díky ukázce, která byla v předchozím díle. Knihu jsem četla celkem dlouho, protže jsem neměla na ní čas, ale byla to božská kniha. *Radostně se usmála*
Tento díl je už třetí a vlastně jsem se těšila na děj. Dost mě zaujala obálka a anotace, takže vzhůru do pořádné recenze.
Řeknu to takhle. Miluji Kišana, on je boží, ale Rena moc nemusím. V prvním díle byl Ren takový...skvělý, ve dvojce jsem ho chtěla nakopat a ted. Mám ho opět ráda, i když mi leze na nervy. Je to prostě kluk snů, ale i tak Kišana miluji. Vlastně už od prvního dílu vím s kým Kelsey nakonec bude a těm, kterým to taky došlo, tak gratuluji.
Konečně jsem poznala draky. V knize je pět draků, mám pocit, ale u předposledního jsem se doslova nasmála. Skvělou lest použily. Poznala jsem draky, jak se chovají, jak jsou moudří i když někteří jsou na facku. Mám je po této knize moc ráda, ale tygry a vlky miluji stále nejvíc.
Postavy. V tomto díle jsemk onečně poznala všechny postavy. Nic mě už nepřekvapí. Vím, jak se chová pan Kadam, Kišan, Ren i Nilima či Kelsey. Nic mě nepřekvapí. Pan Kadam a Nilima jsou opět stejní jako předchozích dílech, ale Ren, Kišan a Kelsey se změnily. S Kelsey se tala dívka, která si toho moc prožila, je smířená že klidně umře, aby pomohla svým tygrům. Sice mi někdy lezla na nervy, protože její rozhodování je až neuvěřitelně složité, ale i tak jí obdivuji. Mezitím u Kišana a Rena jsem si všimla jak jsou rozdílní a přitom stejní. Oba miluji Kelsey, ale kdo je ochotný pro ní padnout? Kišan je typ "bad boy", ale je pozorný, milý. Ren je milý už od začátku, ale v předchozím díle se něco změnilo. Nechci prozrazovat, ale změnily se city ke Kelsey vůči němu. Ti co četli knihu, tak chápou. Ren se, ale v tomto díle dost uzavřel do sebe. Stal se s něho typ muže, na kterého jsem čekala. Dost se hádal s Kišanem ohledně Kelsey, ale nic jiného se moc nezměnilo od minula.
Obálka. U prvního a druhého dílu jsem hledala spojitost s obálkou. Na první je Ren, protože jednička je o tom jak se Ren a Kelsey seznámily. Na dvojce je Kišan, protože tentokrát kletbu bude rušit s ním a v tomto díle je na obálce drak. První spojitost - je to o drakovy. Pak jsem, ale hledala v knize který drak to je a je docela vtipné otáčet co pár stránek obálku abych porovnala popis.

Další díly této série:
Tygrova plavba
Tygroův osud
Tiger's Dream

Sail:33

17. července 2014 v 2:08 | Violett
Strašně se nenávidím za to, že skoro o prázdninách nic nepřidávám, ale so dělat doma. Vstanu okolo 12 odpoledne, abych se minula s mým tatíkem, který je ožralý a pak mizím ven a domů jdu okolo 10 večer a v tu chvíli všichni v baráku spí. Takže přináším jen písničku a možná bych mohla dát i nějaké mé výtvory básniček.

Láska není pro každého

11. července 2014 v 1:29 | Violett
Takže, nejprve se jdu omluvit, za minimální aktivitu, ale popravdě, celý den jsem venku. Doslova celý den. Vstanu ve dvanáct odpoledne a chodím domů okolo desáté večer a do tří rána se dívám an seriál 90210. Prostě miluji pár Liam a Annie. Zpět, ale k věci. Napsala jsem opět básničku, abych tu aspon něco přidala. Psala jsem jí ze zkušeností, co mám a tak se vám doufm bude líbit.

Milost
Miloval mě
a mně to trápilo.
Nezáleželo mi na něm
a to mě bolelo.

Snažila jsem se,
aby vše bylo jako dřív.
Divila jsem se,
proč mám na něj takový vliv.

Nevěděla jsem,
že mě chtěl.
Byla jsem, jeho pouhým snem,
ve směsi těl.

Pak vše,
zjistila jsem.
Začalo být mi mdle,
nad jeho snem.

Řekla jsem mu ne
a v tom se v něm spustil vztek.
Cítila jsem se zle
a chtěla jsem mu ukázat lék.

Ublížila jsem mu
a já to vím.
Byla jsem jeho pouhým neštěstím.

A když sprostá slova
z jeho úst vyšla.
Věta - "Začít znova",
se změnila v pouhá slova.

Ledová katastrofa - básnička

7. července 2014 v 13:47 | Violett |  Ledová katastrofa
Takže dívám se zas na nějaký seriál po večerech, takže na psaní nemám čas. Přes den se, ale nudím, takže píšu básničky, abych se v tom zlepšila. Pak mě něco napadlo. Co kdybych udělala básničku k povídce?

Chlad se mi dostává do kůže,
cítím ten mráz.
Dotknu se růže,
a tím začíná mnoho zkáz.

Dívám se na své dlaně,
jak modré žíly postupují.
Cítím se silně
a má slova nic neprozrazují.

V tom temnota,
se po mně sápe.
Vím, že se okolo mě omotá
a cítím, jak drápe.

Měním se v monstrum,
co žízní po síle.
Ztrácím rozum
a jdu za svým cílem.

Vím, že přijde čas,
kdy odejít.
Zlomím všem vaz,
a některé se rozhodnu obejít.

Později, ho vyhledám ve stínu.
Přivolám ho k sobě.
Vše mu prominu
a řeknu mu o sobě.

Naposledy ho políbím,
na jeho teplé rty.
A pak své srdce vštípím
do jedné kry.


První básnička je na světě

6. července 2014 v 13:14 | Violett
Tak včera jsem se dost uzavřela do sebe, protože...vlastně ani nevím proč. A rozhodla jsem se napsat první básničku. Je dost divná, takže mě hned neodsuzujte.

Samota

Bolest mě svírá,
cítím ty muka.
Zlost mě týrá
a srdce mi puká.

Mám strach,
bojím se tmy.
Měním se v prach,
vidím ty sny.

Zavřu oči,
slyším ten smích.
Svět se kolem mě točí
a já se dívám do očí tvých.

Říkám ti honem:
"Prosím, nech mě jít."
Ted naposledy říkám sbohem,
mohl si mě mít.


RC: Tygrovo stezka (#2 The Tiger Saga)

6. července 2014 v 13:04 | Violett |  Recenze
Tak ted jdu psát Noční školu, protože večer jsem dočítala Tygrovu stezku a pak začala číst Tygrovu plavbu. No to je fuk. Včera večer jsem napsala první básničku od srdce a snad bych jí tu za chvíli mohla dát, do té chvíle si užijte recenzi.

Počet stran: 480
Originální název: Tiger's Quest
Vydavatelství: CooBoo

Víra. Důvěra. Touha. Jak daleko byste zašli, abyste zachránili svou jedinou lásku? Kelseyino poslední léto bylo šílené. Tak šílené, že by tomu nikdo nevěřil. Vedle toho, že musela bojovat s hordou zákeřných opic a putovat indickou džunglí, se zamilovala do Rena, tři sta let starého prince.Nové nebezpečí teď Kelsey přinutí, aby se vydala za dalším indickým dobrodružstvím s Renovým bratrem, záporákem Kishanem a nepravděpodobná dvojice si začne klást otázky ohledně svého skutečného osudu. A Renův život visí na vlásku stejně jako pravda v Kelseyině srdci.Tygrova stezka je strhující pokračování tygří ságy, v níž se trojice hlavních hrdinů dostane zase o krůček blíž k prolomení prastaré kletby, která je svazuje.

Můj názor:
*Zasměji se.* Tenhle díl jsem vlastně neměla v plánu číst...vlastně ani ty ostatní. Takže jsem si knihu půjčila a přečetla konec a pak zas knihu vrátila. To byla velká chyba. O několik měsicí později jsem se na knihu vrhla útokem.
Příběh. Děj. Nevím, jak bych to pojmenovala. Prostě Kelsey v minulém díle odjela a tak je ted doma. Randí, hledá lásku a hlavně pozdvižení, aby zapomněla na Rena. To, ale nejde. O několik měsíců později, jí Ren navštíví a tak nějak by se dalo říct, že jí chce zpátky. To je, ale ta dobrá část knihy. V další část opět hledá dary Durgy a tentokrát společně s Kišanem (jak já ho miluji). Konečně se autorka rozhodla nám trochu rozvést Kišana a já ho miluji hned, co jsem se dozvěděla, že tam bude. Prostě Kišan se snaží Kelsey dostat, protože jí má rád. A mimochodem, má teorie. Ren je ten hodý a Kišan typ kluka "zlý hoch." Nedávno jsem četla na FB - K hodným klukům se jdou holky vyplakat a ktěm zlým vyspat.
Obálka. Je opět božská, ale mám pocit, že se mi ta první líbí víc, i když na této je Kišan. Miluji tygry a vždy budu.
Shrnutí. Příběh mě dost rozhodil. Hodněkrát mi tekly slzy a bylo mi Kelsey líto i když to její chování bylo někdy dost na facku.

Další díly této série:
Tygrova stezka
Tygroův osud
Tiger's Dream

Další články


Kam dál